glosa Petra Ference

Hamburk, divadlo Kampnagel, projekt Zipp, jehož název mluví o cíli propojit (pevným zdrhovadlem) českou a německou kulturu prostřednictvím nejrůznějších dvounárodnostních projektů. Téma série večerů: Čechy, Německo, léta 1968 a 1989, velkoryse naplánováno. Dvojice divadelních představení Alles wird anders a Exit 89 (A2 č. 46/2008) do velkých sálů bývalé továrny přitáhne cca 40 diváků. První kus místy opravdu mrazivě, jindy trochu školometsky konfrontuje svět německých hippie dvojčat – a celebrit – Gettyových se světem přibližně stejně starého Čecha Václava Trojana; druhá konverzačka ukazuje, jak se pod příslibem grantu do výpravných projektů násilně roubují požadovaná témata. Trochu mi to připomnělo státní umělecké zakázky k měsíci československo-sovětského přátelství, snad jen organizátoři zde vypadali nadšeně a přesvědčeni o své práci. Evropské granty v touze po tvorbě umění asi plodí stejná monstra jako požadavky socialistického světa. Oč lépe dopadly koncerty. Čtení Pavla Zajíčka doprovázené německými hudebníky bylo velmi dobré i proto, že nemuselo mnoha slovy obhajovat sebe sama. Divácký nezájem odrážel umělost tématu a k jediné kulturní výměně došlo po jednom z večerů mezi mnou a německým kolegou v blízké hospodě.