Vyholené aleje

Na silnici mezi obcemi Rouštany – Krátká Ves bylo během vegetačního klidu v letech 2006–2007 pokáceno bez náhrady 135 lip, jasanů, jírovců, dubů a javorů. V obci Zlosyň u Mělníka bylo ve stejném období pokáceno 40 hrušní a slivoní při výstavbě kanalizace. U silnic v Kašperských Horách bylo v téže době pokáceno 135 lip, javorů, jasanů…

A kácí se dál

Jsou to už tři roky, co se po celé republice začaly množit protesty občanů proti kácení alejí podél silnic. Přesné počty v té době poražených stromů sice nejsou dodnes známé, ale desítky stížností občanů nakonec donutily tehdejšího ministra dopravy Aleše Řebíčka (ODS) a ministra životního prostředí Martina Bursíka (SZ), aby v březnu 2007 vydali společné prohlášení, kde žádají Ředitelství silnic a dálnic, hejtmany a ředitele krajských úřadů, aby zastavili likvidaci silničních stromořadí na silnicích prvních tříd a v krajích. Rozhodli také o přípravě analýzy, která by přišla s právním řešením, jež by zamezilo plošným a neuváženým zásahům. Kácení ovšem mezitím na mnoha místech pokračovalo dál, a to především u silnic nižších tříd. Letos v březnu se ministři životního prostředí Martin Bursík a dopravy Petr Bendl (ODS) znovu dohodli, že se Ředitelství silnic a dálnic zdrží plošného kácení stromořadí kolem státních silnic do doby, než se zmapuje jejich stav. Mapování by mělo určit, kolik stromů podél silnic vlastně je a kolik jich bylo poraženo, a mělo by být hotové zhruba do roka. K dohodě se tentokrát přidaly i kraje.

A v říjnu loňského roku navíc vláda předložila poslanecké sněmovně návrh zákona, který má nově stanovit přísnější podmínky pro posuzování záměru kácení. Až dosud totiž stačí, když například Správa silnic oznámí obci, že hodlá kácet, a pokud se obec do 15 dnů k oznámení nevysloví, je to považováno za souhlas. Stromy se začnou porážet, a to aniž by proběhlo správní řízení, jehož by se mohly účastnit další dotčené osoby či organizace, nebo aniž by bylo možné uložit například náhradní výsadbu. Nový zákon ve verzi navržené předkladatelem má tento problém řešit.

„Snad jej poslanci konečně zařadí na program schůze 9. a 10. června a také schválí,“ doufá Lukáš Matějka z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika, který má na starosti kampaň proti plošnému kácení stromů, do níž se už podpisem pod peticí zapojilo přes 27 tisíc lidí. Příliš velký optimismus ale není na místě. Návrh novely zákona je v programu až jako 162. bod a podobným způsobem byl zařazen již několikrát. Navíc se v průběhu jednání objevil pozměňovací návrh zpravodaje hospodářského výboru Vlastimila Aubrechta (ČSSD), který navrhuje odejmout ČIŽP dosavadní pravomoc pozastavit či zrušit nesprávně či protiprávně udělené povolení ke kácení. Podle údajů ČIŽP je přitom přibližně polovina těchto povolení vydávána protiprávně. Tomáš Mařík, ředitel Odboru ochrany přírody ČIŽP, k pozměňovacímu návrhu uvádí: „Když zmizí obava z naší možné kontroly, může se stát, že budou naše děti znát spoustu stromů jen z obrázků. Stromy typické pro českou krajinu by mohly úplně zmizet.“

Vhodné do pizzerií

O důvodech masivního nárůstu počtu kácených stromů podél silnic se dá jen spekulovat. Jeho stoupenci argumentují mimo jiné bezpečností silničního provozu. „Z celkového počtu nehod na silnicích I. třídy v roce 2007 tvořilo 2,3 procenta náraz do stromu,“ argumentuje ve svém článku namířeném proti novele zákona Jiří Volek, provozní ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR, a dodává: „Přestože vyhláška č. 35/1984 uváděla termín odstranění do 31. 12. 1986, je v současné době asi 370 km stromořadí rostoucích na krajnicích. Tyto pevné překážky nejsou ve většině případů příčinou nehod, ale důsledkem srážky se stromem zahynulo jen v roce 2007 na dálnicích a silnicích I. tříd 57 lidí, což je více než 13 procent z celkového počtu usmrcených osob!“ Ochránci stromů z Arniky naproti tomu tvrdí, že jsou zanedbávány obvyklé bezpečnostní úpravy stromů (třeba nátěry) a mnohdy se vůbec neuvažuje o tom nahradit poražené stromy jinými, umístěnými dál od krajnice.

Stanislav Penc, kterému se podařilo zabránit kácení stromů a keřů podél silnice u obce Milkovice na Jičínsku, poukazuje na silnou finanční motivaci ke kácení. „Jednal jsem se šéfem odboru životního prostředí na kraji a zjistil jsem, že Správa a údržba silnic dostává příspěvek asi 200 milionů ročně a navíc ještě peníze na kácení a likvidaci dřevní hmoty. Ta jim ovšem zůstává, takže z ní mohou mít další příjmy. Dohodli jsme se, že to kraj ve smlouvě změní, ale nevím, jestli k tomu už došlo.“ Podobně odhaduje důvody obliby porážení stromů i Lukáš Matějka. „Před třemi roky byla mírná zima a správci silnic zřejmě neměli kam poslat zaměstnance. Tak využili pracovníky místo úklidu ke kácení dřevin. Význam může mít i místo od místa cena palivového dříví pro správce silnic. Palivové dříví by ale nemělo být z alejí.“ Ředitel Mařík z ČIŽP k tomu pochmurně dodává: „Je to kvalitní dřevo do pizzerií.“

Obce nikdo nepotrestá

Jsou tedy na vině jen ekonomické zájmy a výše zmíněné nedostatky v zákoně? Aktivista Penc je přesvědčen, že nikoliv. „Kdyby byla ČIŽP co k čemu, musela by už rozdat stovky pokut,“ prohlašuje. Ředitel Mařík se však brání. „Za rok 2008 jsme ukončili správní řízení o uložení pokuty u 188 případů, které se týkaly dřevin okolo silnic, vodotečí a na obecních pozemcích, a uložili jsme sankce za 7,34 miliónu korun,“ vypočítává ředitel Odboru ochrany přírody ČIŽP. Připouští ovšem i mezery v celém kontrolním systému. „Nejen že nám podle stávajícího zákona nikdo nemusí posílat informaci o plánovaných káceních, ale když navíc vydají obecní úřady povolení neoprávněně nebo se k věci vůbec nevyjádří, nemůže jim uložit sankce. Dáváme jen podnět kraji, aby obecní úřad metodicky vedl. To se ovšem moc neděje. Sankci můžeme uložit jen tomu, kdo držel pilu. Pokud ovšem jedná v dobré víře na základě nesprávně vydaného povolení, pokutu uložit nemůžeme,“ vysvětluje Mařík.

Problém stromům nepřátelských či nekvalifikovaných rozhodnutí obecních úřadů by mohl do určité míry omezit další pozměňovací návrh, tentokrát předložený předsedou Výboru pro životní prostředí Liborem Ambrozkem (KDU-ČSL). Podle něj by povolení ke kácení dřevin vydávaly jen větší obecní a městské úřady, protože malé úřady dnes nemají ani odborníky, ani další prostředky. Jeho vyhlídky je ovšem těžké odhadnout, podobně jako osud celého zákona. „Víme z kuloárů, že existuje silný tlak měst a obcí, aby poslanci nepodpořili tento pozměňovací návrh, protože by je to příliš administrativně zatížilo. Podle nás by to ale zefektivnilo správu. Budeme o tom se svazem ještě jednat, ale nevím, jestli to stihneme před hlasováním,“ říká Matějka z Arniky. „Ohledně celého zákona máme signály, že se domlouvá verze, podle níž ČIŽP přijde o pravomoc rozhodnout v případě, že je povolení v rozporu se zákonem, a bude moci kácení zastavit, jen pokud povolení nebude vůbec vydáno. Účast občanských sdružení v řízení a povinnost náhradní výsadby by snad měla být zavedena,“ doplňuje popis situace před plánovaným projednáváním zákona zástupce Centra pro podporu občanů.