Inventura před volbami

Co slíbila a nesplnila minulá vláda

Co přinesla podle ekologických, protikorupčních a kulturních organizací padlá vláda a jak se chystají nevládní organizace na blížící se předvolební kampaň?

Vláda je sice již pár týdnů v demisi, avšak zatím ještě nevznikla nová. Politické strany se ale shodují alespoň na uskutečnění předčasných voleb. Konat by se zřejmě měly 20. října. Stranické sekretariáty tak budou mít v nadcházejících týdnech a měsících plné ruce práce, protože v podstatě současně s přípravou kampaně a programu k předčasným volbám do poslanecké sněmovny musí připravovat i kampaň a program k volbám do evropského parlamentu. Ty jsou naplánovány na 5. až 6. června. Předvolební období je však zásadním okamžikem i pro nevládní organizace, které se mohou pokoušet podsunout politickým stranám svou agendu. Nebo jinak řečeno, mohou politickým stranám nabízet, že se od nich nechají obsahově a programově vykrást. Tuto taktiku už politické strany v minulosti úspěšně využívaly, problém ovšem podle názoru řady nevládních organizací spočívá v tom, že političtí vůdci sice převzali od nevládek hesla, ale k jejich naplňování se po zvolení mnohdy neměli.

 

Ekologická nota

Velmi populární mezi politickými stranami se v minulé předvolební kampani stalo zdůrazňování ekologických témat. Podle organizace Greenpeace se programové prohlášení minulé vlády dokonce dalo označit za nejzelenější od roku 1992. Vláda pak během svého funkčního období přislíbila neprolamovat limity hnědého uhlí a deklarovala snahu řešit problémy obcí, které se nacházejí na území dobývacích prostorů, prostřednictvím novely horního zákona. Zavázala se také nestavět další jaderné bloky. Zásluhou ministra životního prostředí začala také Česká republika hájit právo členských států EU zakázat na svém území pěstování geneticky modifikovaných plodin. Greenpeace rovněž pozitivně hodnotí program na zateplování domácností z výnosu z prodeje emisních povolenek Japonsku, který již po pádu vlády představilo MŽP. Celkový postoj vlády k otázkám ochrany klimatu ale Martin Kloubek z Greenpeace kritizuje: „Většinu peněz za emisní povolenky budou i nadále paradoxně dostávat zadarmo ČEZ a další velcí znečišťovatelé, ačkoli peníze mohly jít do grantového programu, který by statisícům českých domácností pomohl lépe izolovat domy, a snížit tak účty za vytápění.“ Považuje přitom za ostudné, že minulá vláda trvala na tom, že bude žalovat „Evropskou komisi za údajně malé množství emisních povolenek pro období 2008–2012, přestože Česká republika dostala povolenky na více emisí, než vyprodukuje.“

Podle Vojtěcha Koteckého z Hnutí DUHA rozporuplný přístup vlády k ekologickým tématům souvisel s odlišnými názory jednotlivých ministrů. „Hlavně Martin Říman se často netajil, že ani koaliční smlouvu nebere moc vážně, a že kdyby mohl, začne na Mostecku vystěhovávat lidi z domů, bourat obce a rozšiřovat uhelné doly. Proto vláda sice podnikla užitečná opatření tu či onde, ale chyběl jí koncepční plán razantní modernizace ekonomiky, inovací, rozhýbání zelených odvětví a snižování závislosti na dovozu ropy a plynu,“ tvrdí Kotecký.

Ekologické organizace by samozřejmě rády inspirovaly programové cíle i budoucí politické reprezentace a prosadily změny, které se vládě minulé nepodařily. Určitý náskok v jejich definování má Hnutí DUHA, které ve stejný den (!), kdy padla vláda, představilo svou Velkou výzvu. V jejím rámci chce prosadit, aby příští sněmovna schválila nový zákon po britském vzoru, který závazně stanoví, že Česká republika bude snižovat exhalace skleníkových plynů o 2 % ročně.

 

Bojovníci s korupcí

Před minulými volbami nebylo politické strany, která by ve svých programech opomněla téma boje proti korupci. Zvlášť ODS a Strana zelených se profilovaly výrazně protikorupčně. Tomáš Kramár, předseda občanského sdružení Oživení, které se věnuje otázkám řádné vlády, však tvrdí: „Protikorupční program Topolánkovy vlády byl ze začátku na české poměry ambiciózní, střet s realitou ale neustál. Z dnešního pohledu se jednalo spíše o velkohubý pamflet, jehož nejdůležitější body byly postupně z legislativních plánů vyškrtávány.“ Kramár kritizuje, že nebyla provedena očista českého legislativního procesu regulací lobbingu, poslancům nebylo zamezeno v předkládání pozměňovacích návrhů ve třetím čtení a nedošlo k novelizaci zákonů o obcích, krajích a Praze, která by normalizovala současnou divokou situaci v hospodaření územních samospráv. „Neakceschopnost vládních stran dokresluje neschopnost skoncovat s porcováním medvěda, ačkoli tuto praxi před volbami též napadaly,“ dodává Kramár. Podrobnou strategii oslovování politických stran před předčasnými volbami nevládní organizace prý ještě vypracovanou nemá, její ředitel však prohlašuje, že představu o svých prioritách chce předat všem parlamentním stranám ještě do začátku léta.

 

Kulturní procento

Podobné odhodlání jako v případě boje s korupcí deklarovaly všechny politické strany před minulými volbami i v otázce podpory kultury. Jedno procento na kulturu se stalo mantrou programů, která ovšem vyzněla naprázdno. Dlouhodobě podfinancovaná kulturní sféra, zahrnující všechny umělecké oblasti (literaturu, výtvarné a audiovizuální umění, hudbu, divadlo, tanec, umění nových médií), se po letošních rozpočtových škrtech ocitla podle umělců i zástupců v odborných grantových komisích ministerstva na pokraji zániku. „Z podnětu ministerstva kultury a za účasti jeho zástupců i desítek osobností českého kulturního života vznikl v roce 2006 podrobný a kvalitní dokument Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007–2013. Ve vládním usnesení z 31. 5. 2006 ke schválené Koncepci účinnější podpory umění na léta 2007–2013 Vláda ČR ukládá ministrovi kultury zajistit ve spolupráci s ministrem financí při přípravě státních rozpočtů na léta 2007––2013 finanční prostředky na realizaci této koncepce. Za poslední bezmála tři roky od schválení tohoto závazného materiálu však naprostá většina úkolů vytčených koncepcí nebyla realizována. Její finanční ukazatele ministerstvo nedodržuje,“ popisuje selhání minulé vlády poslední programový dokument iniciativy Za Česko kulturní (zaceskokulturni.cz). S tímto hodnocením iniciativa seznámila odcházejícího ministra a počítá přitom zároveň s tím, že splnění navržených bodů k nápravě bude požadovat i po jeho nástupci. Podle divadelního režiséra Petra Šourka, který se na iniciativě podílí, pak mají její účastníci v plánu uspořádat k programovému dokumentu panelovou diskusi se zástupci politických stran. Ovšem způsob, jak budoucí vládu přimět k dodržení toho, co před volbami naslibuje, však žádná z výše popsaných organizací zatím nevymyslela.