odjinud

Nové vydání románu Marie Majerové Přehrada podle prvního vydání z roku 1932 připravili pro Českou knižnici (Host, Brno 2010) Jiří Holý a Marie Mravcová.

Cestopis Jarmily Glazarové Jaro Číny (Státní nakladatelství dětské knihy 1954) neobstál v kritickém pohledu Michala Škrabala (Tvar č. 15/2010 v rubrice Patvar).

Ve fejetonu o hledání hrobu švýcarského prozaika Johna Knittela, autora kdysi známého románu Via Mala, fejetonista Františka Všetička poznamenal, že „k překladu tohoto díla se odhodlal umírněný a tolerantní marxista Bedřich Václavek“ (Akord č. 9/2010).

Českého vydání Dějin německé literatury v Čechách 1900–1939 Josefa Mühlbergera (Albis International, Ústí nad Labem 2006) si v Revolver Revue č. 80 (září 2010) povšimla Veronika Tuckerová.

Literatura o Vladimíru Holanovi se v září rozrostla o dvě nepřehlédnutelné knihy: monografii Vladimíra Křivánka Vladimír Holan básník (Aleš Prstek) a komorněji pojatá Holaniana Vladimíra Justla (Akropolis).

V rozhovoru pro Lidové noviny 21. 9. 2010 pařížská teatroložka Daniele Monmarte slíbila, že do připravovaného českého vydání své monografie Le théâtre Libéré de Prague. Voskovec et Werich (Institut d‘Études, Paris 1991) nově zařadí přepis rozhovoru, který vedla s Janem Werichem v Praze v roce 1977.

V dnes už poměrně dlouhém výčtu článkůnekrologů k úmrtí Ludvíka Kundery nelze přehlédnout vzpomínku Miloše Štědroně. Hudební spolutvůrce mnoha Kunderových divadelních podniků ji zakončil myšlenkou, že „smrtí LK u nás skončil poslední záchvěv avantgardy…“ (Kontexty č. 4/2010).

Na anglistu Otakara Vočadla (1895–1974) a teatrologa Františka Černého (1926–2010) vzpomínala v 98. čísle Zpráv Společnosti bratří Čapků (září 2010) Bohuslava Bradbrooková. – Tamtéž Kateřina Dostálová a Eliška Kunstová upozornily na blížící se osmdesátiny bohemisty a editora, znalce díla bratří Čapků, Jiřího Opelíka (21. 10. t. r.).

V Literárních novinách č. 39/2010 se v článku o cenách udělovaných Klubem autorů literatury faktu povedlo zaměnit spisovatele Ivana Klímu za publicistu Josefa Klímu. Ten odmítl přijmout Cenu Egona Erwina Kische na protest proti ocenění posmrtně vydaných deníků prezidenta Ludvíka Svobody.