Za sněžné bouře

Taky se syp, spadni odněkud, v sytosti.

V svém těle nynějším, které je hojivost.

Trhlinu, průrvu, propast přemosti,

podívej, stržený jsem most.

 

Vysuň se, přehraď tu bídnou chvíli, ano, ji.

Buď žhářem trosek, buď září v závěji.

 

Přešlo to, tělo se vzmohlo,

leze už, už leží.

Ty vedle něj, nasněžený mír,

přemostění věží.