odjinud

Netušené souvislosti mezi Májem Karla Hynka Máchy a Vinnetouem Karla Maye odhalil v „studii hrabalovsko-cimrmanovské“ Milan Hrabal v „máchovském“ čísle 35 revue Rozrazil (září­-říjen 2010). – V témže materiálově nabitém čísle se Dušan Šlosar a Miloš Štědroň pokusili přeložit dvě německé Máchovy básně (Freude, Kolumbus) do kodifikované hanáčtiny.

K tomu, že má rozepsanou knihu o svém otci Emilu Františku Burianovi, se v rozhovoru pro Týdeník Rozhlas č. 49/2010 přiznal Jan Burian.

Vzpomínky na školní léta Josefa Škvoreckého publikoval v 13. svazku vlastivědného sborníku Stopami dějin Náchodska (2009) jeho spolužák Albert Grym, starší bratr spisovatele a divadelního kritika Pavla Gryma (1930–2004). Škvorecký je v Zbabělcích skryl pod jména Berta a Emil Moutelíkovi. – Náchodských reálií Zbabělců se týká i rozhovor s filmovým režisérem Janem Schmidtem v posledním čísle 18 „všestranného periodika příležitostného“ Výčepní list, jenž vychází dvakrát ročně v Přibyslavi u Nového Města nad Metují. – Nelze v této souvislosti nezalitovat, že do minulosti už nenávratně patří časopis Danny, vydávaný Společností Josefa Škvoreckého / Literární akademií a v posledních ročnících znamenitě redigovaný Michalem Přibáněm. (Poslední svazek je z prosince 2006.)

Celoživotní péči Vladimíra Justla o dílo Vladimíra Holana vysoko ocenil Vladimír Karfík v Divadelních novinách č. 20/2010 v článku k vydání Justlovy knihy Holaniana (Filip Tomáš – Akropolis 2010).

V Asconě (Švýcarsko) zemřel 29. 9. 2010 básník, dramatik a překladatel české literatury Franz Wurm, pražský rodák (16. 3. 1926), jehož životem prošlo několik výjimečných osobností, jmenujme Paula Celana, Samuela Becketta, Maxe Frische a Ivana Vyskočila. Nekrolog Franze Wurma do Roš chodeš č. 12/2010 napsala z Basileje Helena Kanyar-Beckerová.

S notnou dávkou skepse glosoval Petr Zídek v Lidových novinách 8. 12. 2010 rozhovor s medievalistkou-manažerkou Pavlínou Rychterovou v Respektu č. 49/2010 (Kam dolétne létající historička).

Na otázku, jak nebo zdali vůbec překládat texty původních amerických blues, má znalec folku Jan Sobotka v recenzi antologie …a to je blues (Pavel Ševčík – Veduta 2010) tuto odpověď: „Jestliže lékaři a kněží musejí ovládat latinu, operní pěvci italštinu, informační technici angličtinu, pak bluesovým nadšencům nejspíše také nezbývá nic jiného“ (Uni č. 11/2010).