Průchod nových zákonů namířených proti korupci parlamentem doprovází soubor akcí různých iniciativ, které požadují vymýcení rozšířeného společenského zla.
Účastníci 10. konference pořádané finančnickou organizací Zlatá koruna nutně museli 14. června odcházet domů se smíšenými pocity. Zhruba 300 zástupců zaměstnavatelů, byznysu, státní správy i nevládních organizací si vyslechlo projev premiéra Petra Nečase, který se pochlubil souborem legislativních návrhů i praktických opatření, jež jeho vláda v posledních měsících schválila, a jež se setkávají s oceněním řady odborníků a lidí z praxe. Patří mezi ně například zveřejňování hlasování jednotlivých ministrů o finančních otázkách a především novela zákona o veřejných zakázkách, která se nachází ve druhém čtení ve sněmovně, a pokud bude přijata, přinese snížení minimálních limitů, od nichž je nutné zakázku zadat otevřeným řízením, na polovinu. Kromě toho zavádí zákaz omezování počtu nabídek ve výběrovém řízení, povinné zveřejňování smluv, omezení možnosti zkracovat lhůty výběrového řízení atd. Nečas také připomněl, že vláda v březnu předložila parlamentu novelu trestního zákoníku, která zvyšuje sazby za korupční činy, a skutečnost, že parlament rovněž projednává zákon o trestní zodpovědnosti právnických osob. Exekutiva bude navíc podle jeho slov připravovat metodiku zadávání veřejných zakázek, vzorové smlouvy a také národní systém elektronického zadávání zakázek. V budoucnosti prý podpoří i zřízení specializovaného státního zastupitelství zaměřeného na korupční jednání veřejných činitelů a asi i specializovaný soudní senát.
Je nejhůř a nezlepší se to
Triumfální přehled premiéra však na konferenci doprovázely podstatně skeptičtější hlasy. Samotní organizátoři konference prezentovali ještě před akcí výsledky vlastního průzkumu, který proběhl začátkem května na vzorku 1 021 respondentů. Podle názoru 84 procent dotázaných je v ČR vysoká míra korupce a vláda nemá skutečný zájem ji potírat. I když účastníci průzkumu většinou volali po razantních protikorupčních opatřeních, více než dvě třetiny z nich jsou zároveň přesvědčeny, že korupce se nedá vymýtit a že úplatky jsou běžnou součástí života.
Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, zase odkázal na výsledky jarního průzkumu jeho organizace mezi 1 600 zaměstnavateli a podnikateli. Podle něho se korupce stala přímo součástí ekonomické kalkulace podniků, která musí počítat s průměrnou výší úplatku z hodnoty veřejné zakázky kolem 16 procent, přičemž nejčastěji poskytovaný úplatek je na úrovni 10 procent. Ve stavebnictví si pak zhruba 40 procent ředitelů firem nedokáže představit získání veřejné zakázky bez úplatku. „Podle třetiny zástupců byznysu se korupční situace v naší zemi letos dokonce zhoršila,“ prohlásil Hanák.
Morální panika
Na jeho tvrzení navázal ředitel české pobočky Transparency International David Ondračka, podle něhož ovšem vysoká míra korupce již není „problém jen ve stavebnictví, ale přesouvá se to i do IT zakázek, e-Governmentu, zdravotnictví a nový je fenomén zneužívání evropských fondů“. Ondračka se také s odkazem na nedávný esej Václava Bělohradského Korupce jako filosofický problém negativně vymezil vůči některým z nových občanských iniciativ, které téma korupce využívají. „V morální panice… vznikla celá řada iniciativ, která nabízejí rychlá řešení, a přitom do té paniky jen přilévají. Je na to třeba podívat se s chladnou hlavou a zjistit, která opatření jsou skutečně důležitá,“ uvedl Ondračka. Jeho slova se dají zřejmě vztáhnout na manifest Veřejnost proti korupci, který vznikl v květnu a navrhuje 15 (!) systémových opatření, jež mají korupci u nás omezit. Ondračka ovšem předmět své kritiky nekonkretizoval, a tak je možné, že měl na mysli i iniciativu Ne korupci!, která téměř před rokem začala provozovat protikorupční webové stránky a prosazovat především elektronické zadávání veřejných zakázek, či případně Nadační fond proti korupci, který letos v březnu založil matematik a obchodník na derivátových trzích Karel Janeček. Ten předtím na konferenci požadoval po premiérovi, aby zavedl zákon, jenž by těm, kteří oznámí korupci ve státní správě, přiznal ochranu a odměnu až třicet procent z výše úplatků, a také nařídil zrušení akcií na doručitele v papírové podobě.
Zatím jsme poslední
Tím však ani zdaleka není přehled současných protikorupčních iniciativ vyčerpán. Na setkání vystoupil i velvyslanec Spojených států Norman L. Eisen, který podporuje iniciativu Americké obchodní komory. Ta již v loňském roce mocně lobbovala za přijetí novely zákona o zadávání veřejných zakázek a má připomínky i k řadě dalších legislativních protikorupčních opatření. Byl to pravděpodobně právě tento tlak, který nakonec přiměl ministerstvo pro místní rozvoj, aby k přípravě zákona přizvalo celkem 30 odborníků, mezi nimiž byli i zástupci občanských sdružení včetně členů organizace Oživení, která v této oblasti představuje největší „konkurenci“ české pobočky Transparency International. „Úspěšně jsme do návrhu zákona prosadili zrušení omezení počtu účastníků při užších řízeních a také prodloužení lhůt,“ pochvaluje si zástupce Oživení Martin Kameník.
Oživení také krátce po skončení konference, 20. června, prezentovalo výsledky své první spolupráce s akademickou sférou. Na výzkumu způsobu zadávání veřejných zakázek pracovalo společně s akademickým pracovištěm CERGE - EI. Mezi jeho zjištění patří například skutečnost, že v roce 2010 nebyly zveřejněny informace o využití 44 procent finančních prostředků rozdělovaných prostřednictvím veřejných zakázek. Vznik veřejných projektů podle výzkumníků probíhá často izolovaně, bez žádoucího dohledu odborné i široké veřejnosti na stanovení veřejných potřeb, předmětu a podmínek tendru. Ze srovnávací studie také vyplývá, že ČR je na posledním místě v přístupu malých a středních podniků k veřejným zakázkám vyhlášeným na evropské úrovni (TED). V průběhu let 2007 až 2010 pak postupně klesá objem veřejných zdrojů, které jsou alokovány skrze otevřená řízení. Podle vědců a aktivistů by mohla projednávaná novela zákona o veřejných zakázkách určité nešvary napravit. Nevyřešeny však podle nich zůstanou například problémy s centrálním přístupem ke všem důležitým informacím, zejména o zahájení zadávacího řízení, špatnou veřejnou dostupností Zpráv o posouzení a hodnocení nabídek a nevyřešený vztah mezi zákonem o veřejných zakázkách a zákonem o svobodném přístupu k informacím.
Zda se tady opravdu naplní Nečasův odhad prezentovaný na konferenci, že „při úspoře 5 procent na zakázkách ušetříme podle konzervativních odhadů 25 miliard korun, což je velikost ročních výdajů na vědu výzkum a inovace“, tedy ještě uvidíme.