Ikonám komunistických ideologů Pablu Picassovi a Vladimíru Majakovskému, jehož satirické hry stavěl režisér Mejerchold na roveň hrám Molièrovým, patří významné místo v 1. letošním čísle Kontextů (vycházejí v Brně v návaznosti na časopis Proglas). Ivana Ryčlová v studii o Majakovském zmínila, byť okrajově, i básníkovu návštěvu Prahy v dubnu 1927.
Přemysl Hnilička v Týdeníku Rozhlas č. 11/2011 v recenzi CD Zpívá Miloš Kopecký (Radioservis) zachytil pozoruhodný posun, jímž prošel jediný verš písňového textu Jiřího Voskovce a Jana Wericha Množení ze hry Divotvorný hrnec: „lidí plnej krám/ a nikde žádný zboží!“ (Werich v originální nahrávce z roku 1947), „lidí plnej krám/ a všude plno zboží!“ (Jiří Suchý v nahrávce z roku cca 1964) a konečně „lidí plnej krám/ a každej chce jen zboží!“ (Miloš Kopecký v nahrávce z roku 1980). – Dodejme ještě, že tištěně je první verze textu k dispozici v knížce JiříhoVoskovce Klobouk ve křoví (Čs. spisovatel 1964).
Datum a místo smrti Karla Poláčka upřesnil (koncentrační tábor Gleiwitz II, 21. ledna 1945) a pravého otce Bohumila Hrabala (Bohumil Blecha, nar. 3. ledna 1893 v Jevišovicích) určil rychnovský historik Josef Krám v rozhovoru pro Dějiny a současnost č. 3/2011.
S problémy s vydáváním Vybraných spisů Ludvíka Aškenazyho (1921–1986) se v Literárních novinách č. 8/2011 svěřil vydavatel Michal Huvar z nakladatelství Carpe diem. – V následujícím čísle přinesly Literární noviny závažný, krátce před smrtí spisovatele pořízený rozhovor s Arnoštem Lustigem.
Tibetskému motivu v novele Ladislava Fukse Spalovač mrtvol (1967) věnoval studii Petr Jandáček v Novém Orientu č. 4/2010.
Bedřichu Utitzovi k devadesátinám (narodil se 20. 11. 1920) opožděně pogratulovala v Listech č. 1/2011 Jiřina Šiklová článkem o jeho práci editora v exilovém nakladatelství Index v Kolíně nad Rýnem. – K 1. číslu letošních Listů přiložili vydavatelé reprint 1. čísla exilových Listů, jež bylo vytištěno v Římě s datem leden 1971. Za přečtení stojí nepodepsaný článek Normalizace v Národním divadle (s. 17–19) s výčtem cenzurních škrtů v hře Bertolta Brechta Matka Kuráž a její děti (prem. 16. 10. 1970, režie Jan Kačer), požadovaných „znormalizovaným“ vedením ND v čele s ředitelem Přemyslem Kočím.