editorial

Dámy a pánové!

Dovolte novinky z akademických sfér. Minulý týden byl zveřejněn mezinárodní audit britské společnosti Technopolis, který ostře kritizuje správu vědy v ČR; tvrdí, že náš výzkum, vývoj a inovace mají špatné řízení, hodnocení i financování, že podobně absurdní systém ve světě aby auditor pohledal (ano, s. 18). Dále tu máme aktuální návrh záměru zákona o vysokých školách, který otevřeně vyzývá k přeměně těchto ústavů na podniky (35, zde bych konzumaci čísla doporučila započít). A za třetí RUV, pokus o měření uměleckých výkonů (12), kde výstava, koncert či publikace mohou být označeny: AKX (prima) nebo CMZ (chm). Důsledkem vědeckého kafemlejnku je nárůst vědeckých časopisů (33), k nimž se smrtelník nedostane, sborníků, „suplementů časopisu“ atp. Vědní obory se uzavírají do sebe, přátelé se citují, píše se všude možně, jen na zprávy pro veřejnost nezbývají – body. Coby neutralizaci aktuálního, pro budoucnost („budoucnost není nic nového“, 31) depresivního tématu nabízíme energický rozhovor s výtvarníkem Jánem Mančuškou (24), básně korejského žebravého mnicha, těžce zkoušeného odpůrce diktatur a neúspěšného sebevraha Ko Una (26) nebo interview s radostným představitelem tuzemského dřevního hluku Napalmed. Básně, reflexe básní, básně.

Štěpně rýmované čtení!