editorial

Téma třetího letošního čísla nebylo motivováno tlakem bezútěšné reality, jak bývá v Ádvojce často zvykem, ale naopak neodbytnou potřebou slasti. Posvítili jsme si na postavu Sherlocka Holmese a pokusili se tuto významnou popkulturní figuru současnosti zachytit v jejích proměnách. Od viktoriánských dob se změnilo mnohé: v seriálu BBC si detektivní konzultant Sherlock místo kouření aplikuje nikotinové náplasti, s doktorem Watsonem se navzájem oslovují křestním jménem a paní Hudsonová holduje marihuaně; ve filmech Guye Ritchieho se Holmes stává akčním hrdinou a jeho vztah s Watsonem vyvolává homoerotické fantazie. Těmi se zabývají hned dva texty, jež spolu sdílejí jednu dvojstranu – podobně jako Holmes s Watsonem byt na Baker Street 221B. Řeč ale přijde i na umění konverzace, nudu, dekadenci, kokain, narcismus či anální housle. Čepice bohužel zůstala opomenuta… Z neholmesovského obsahu zmiňme aspoň dvojici článků věnovanou zapatistickému hnutí v Mexiku, od jehož vzniku v lednu uplynulo dvacet let, a rozhovor s dánským kunsthistorikem Mikkelem Boltem, který promýšlí možnosti, jak bychom se mohli v boji proti neoliberalismu inspirovat avantgardou. Je toho však mnohem více. Nemůžeme být přirozeně u všeho, ale spoustu věcí si dovedeme domyslet. Jak ostatně vzkazuje Sherlock Holmes, nemusíte mít oči v temeni hlavy, když máte před sebou postříbřenou a dobře vyleštěnou kávovou konvici.