Marina Sula (nar. 1991 v Lezhe v Albánii) vytváří své abstraktní kresby prstem na tabletu. Antiforma několika přes sebe jdoucích čar reaguje jednak na klasickou obhajobu abstraktního umění Clementa Greeneberga, jenž tvrdil, že umění má obecně být vůči realitě co nejautonomnější. Mřížka asociuje určitou strukturu, lehkost gesta zase specifičnost rukopisu. Autonomie je zde však nakonec tematizována spíše v otázce, do jaké míry vytváří kresby sama umělkyně a do jaké jsou již produktem tabletu, jehož citlivost na tah prstem má ke vztahu mezi štětcem a plátnem velmi daleko. Lehké tahy a rozevláté linie jsou pouhým efektem volně dostupného softwaru, a nikoli zásahem umělkyně, která se tak s nástrojem částečně dělí o autorství. Užívání různých absurdních technik, jako je přikládání pravítka, aby linie byly opravdu rovné, je pak možné chápat jako snahu kontrolovat ono neznámé a nepřístupné. Dílo je komentářem ke statusu média, jehož technologická složka hraje stále kruciálnější roli a stává se čím dál autonomnější.
Michal Novotný