Na soklu i pod ním

 

Jakub Lipavský (1976) je absolventem sochařské školy J. Zeithammla a zároveň malířské školy V. Skrepla. Pracuje s propojováním obou médií, hraje si s polaritou socha – obraz. V drátěných prostorových kresbách lze spatřovat odkaz na závěsný obraz s klasickým krajinným motivem (odraz měsíce ve vodě), stejně tak je lze chápat jako sochařské prostorové studie, připevněné ovšem na zeď. Zkoumání tohoto „obrazového prostoru“ vede k vytváření závěsných ploch, plošných objektů, které zrcadlí nebo absorbují okolní prostředí (aluminium, zlato, lak). Sochařské objekty úzce souvisí s prostředím, vycházejí z něj, Lipavský je staví na sokl i pokládá na zem, nechá je prorůstat podlahou, ve volném prostoru trávou. Jeho práce z poslední doby se více koncentrují na vztah vnějšího a vnitřního prostoru u trojrozměrné plastiky.