U příležitosti národního Dne mládeže, který v Číně připadá na 4. květen, uspořádala Čínská kybernetická správa (CAC) spolu s Komunistickým svazem mládeže a webem agentury Nová Čína akci nazvanou Budujeme čínský sen, závazek a odpovědnost internetového mládí. Zároveň byla vydána návodná brožura, jež má mladé lidi při pohybu ve virtuálním prostoru motivovat k setrvání v hodnotově ukotvené orientaci. Brožurka o tom, jak „budovat čínský sen a vystavět internetovou velmoc“, je přehlídkou toho nejlepšího z propagandistického jazyka. Pro správné pochopení použitých frází je třeba zdůraznit, že Čínská kybernetická správa je instituce, kterou založil současný čínský prezident Si Ťinpching v roce 2014 a jež slouží jako nástroj pro kontrolu a cenzuru internetu. Cestou za splněním „čínského snu“ je třeba držet se několika jednoduchých hesel: „Pevně věřit, jít za snem.“ „Prázdné tlachání ohrožuje zemi, solidní práce prospívá.“ „S láskou pracovat, vší silou se probíjet vpřed.“ Pod heslem „Stát nohama pevně na zemi, vytvářet zdravou atmosféru“ najdeme konkrétnější vysvětlení: je třeba utužovat základní ideové vědomí, dodržovat a respektovat zákony, posilovat sebedisciplínu a aktivně se účastnit internetové kontroly.
Definitivně vyvrátit japonské nároky na souostroví Senkaku neboli Tiaojütao se pokusil článek uveřejněný 3. května rovněž na webu Nové Číny a nazvaný Lidový deník uveřejňuje seznam důkazů, že souostroví Tiaojütao je čínské. Jeho sepsání podnítila řada nově publikovaných japonských materiálů dokazujících odvěký nárok Japonska na dané souostroví. „Takzvané důkazy, které japonská strana vyvrhla, jednak těžce znásilňují skutečnost, jednak překrucují pozici Číny a obelhávají sebe i ostatní. Abychom zabránili negativním vlivům takového jednání na čínskojaponské vztahy a dále posílili dobré vztahy lidu obou národů, musíme striktně odmítnout klíčové omyly tvořící základ japonského pojetí věci, a tak pochopit fakta.“ Svou argumentaci opírá autor o nikterak nové pilíře: Japonsko uznávalo svrchovanost Číny nad ostrovy až do čínskojaponské války v letech 1894 a 1895; Japonsko vědělo, že ostrovy jsou neobydleným, ale čínským územím; o teritoriální situaci Japonska rozhoduje Káhirská deklarace a Postupimská dohoda. Oproti tomu Japonsko jako důkaz uvádí například to, že když se v roce 1893 japonští rybáři dostali do úzkých na moři a odneslo je to do Číny, kde byli vyšetřováni a vyslýcháni, nebyly pořízeny žádné záznamy události dokazující, že ostrovy patří Číně.
Ve vojenské sekci zpravodajství Lidového deníku čteme text generála Čchiao Lianga, profesora Univerzity národní obrany, která patří pod Čínskou lidovou armádu. Profesor Čchiao je autorem publikace s anglickým názvem Unrestricted Warfare, v níž hovoří o možnostech, jak mocensky porazit technologicky vyspělejší Spojené státy, a to používáním nevojenských strategií – právního a hospodářského boje, kyberútoků a terorismu. Článek nazvaný Západ je vyčerpaný, naděje spočívá v Číně velmi otevřeně vyjevuje postoje současné garnitury. Pozoruhodný je důraz na roli internetu, kterému generál Čchiao připisuje důležitý podíl na rozkladu demokracie v USA. „Internet zrychluje způsoby, jakými si lidé vytvářejí nové metody. V momentě, kdy se každý počítač nebo mobil stane malým volebním lístkem, koho ještě zajímá, co se píše v novinách?“ Systém několika politických stran ztratil důležitost, protože strany už nereprezentují lid, ale partikulární zájmy jednotlivých mocenských klik. Klíčový je problém přerozdělování zdrojů. „Spravedlivé přerozdělování zdrojů je něco, s čím se potýkají i bohaté země, protože i ony jsou vlastně rozvojové. Kdo vyřeší tento problém, ten bude představovat vedoucí sílu ve světě.“ USA už nemohou světu přinést potřebnou změnu, protože by především musely od základů proměnit svůj hodnotový i zákonodárný systém. Čína má výhodu v tom, že „ještě nedošla své konečné podoby, ani co se týče hodnotového systému, ani co se týče zákonodárství“. Můžeme tedy doufat, že konečné řešení světových problémů bude nalezeno.
Dalším pramenem k poznání myšlení generála Čchiao Lianga je rozhovor, který uveřejnil ve svém posledním čísle týdeník Nanfang Čoumo (Southern Weekly). Titulek Na armádě se musí změnit především myšlení dává tušit, že se bude hovořit o reformě čínského vojska. Zatímco ve slabých zemích je prý armáda tou nejkonzervativnější složkou, v ambiciózních zemích směřujících k modernizaci musí stát v čele společenského vývoje. Je vyloučeno kopírovat tam, kde chceme skutečně transformovat. Musíme proto najít nový způsob uvažování. „Abych to vysvětlil: čím víc se protivník něčeho obává, tím více právě to my musíme dělat. Tohle musí být naše cesta transformace.“ Dalším úkolem je vymyslet, jak snížit náklady na nový způsob boje. Jak generál konstatuje, Čína nemůže Americe konkurovat na poli informačních technologií ani žádných jiných technologií. Je ale možné hledat způsoby, jak omezit přístup k čipům, a tak se dostat v informační válce velmi daleko. Generál Čchiao si v rozhovoru pochvaluje, že probíhající změny umožňují nastolit v armádě pořádek, protože mizí zbytečné zprostředkující mezivrstvy. Vojenské rozkazy a vládní nařízení přicházejí z jednoho centra.