Prospívají soudržnosti obce

S Monikou Lžičařovou o vesnických knihovnách

Metodičky městské knihovny ve Svitavách jsme se zeptali, zda jsou obecní knihovny na malých městech a vesnicích spíše přežitkem, anebo si v digitální době našly své místo. Mluvili jsme také o tom, jaký je dnes o regionální knihovny zájem a jak se jim s minimálními prostředky daří plnit knihovní fondy.

Jak fungují knihovny v malých městech a na vesnicích?

Situace knihoven v malých městech a na vesnicích je hodně rozdílná už proto, že i v malém městě je profesionalizovaná knihovna s odborníkem, která žije ze svého rozpočtu, kdežto u vesnických knihoven je to výjimečné. Tam knihovnu vede dobrovolník většinou za směšnou odměnu či zcela zdarma, ve svém volném čase. Fungování knihoven vychází z knihovnického zákona, který říká, jak má knihovna vypadat, jaké služby má poskytovat a podobně. A pokud je knihovna evidovaná na ministerstvu kultury, má možnost žádat o dotace, platí pro ni výjimka při revizích fondů a je zajištěna kolektivní smlouva ohledně autorských práv. Těmto knihovnám jsme také nápomocni my jako metodici knihoven.

Statistiky nám ukazují, že o knihovny v ma­­lých obcích je trvalý zájem. Ačkoli klesá počet výpůjček knih, počet čtenářů a návštěvníků rok od roku roste. To souvisí pravděpodobně s kulturní a společenskou funkcí knihovny – je místem pro setkávání, organizátorem různých akcí, zdrojem regionálních informací či informací o dění v obci. Ale to, jak konkrétní knihovna vypadá, závisí na zastupitelstvu obce, na tom, zda je knihovna v zorném úhlu jeho zájmu, nebo je někde na okraji. Většinou to jde ruku v ruce s tím, zda má starosta či někdo další z vedení obce vztah ke knihám, zda vnímá jejich důležitost pro rozvoj čtenářské gramotnosti zvláště u dětí, zda chápe prostor knihovny jako místo pro společenské aktivity občanů.

 

Mají uživatelé ve všech obecních knihovnách přístup k bezplatnému internetu?

Ano, bezplatný internet poskytuje každá knihovna. I když zde je patrný snižující se zájem, například v mém obvodu až o polovinu návštěvníků oproti roku 2012. S rozvojem technologií a možností obyvatelstva už tato služba není tak využívaná jako dřív.

 

Jaká je standardní otevírací doba obecní knihovny? Fungují některé třeba o víkendu, aby do nich mohli přijít i ti, kteří za prací dojíždějí?

Nejmenší knihovny mají otevírací dobu podle možností dobrovolné knihovnice či knihovníka, většinou se ale snaží přizpůsobit volnému času čtenářů. Častá je otevírací doba v páteční podvečery. Víkendová otevírací doba je spíše ojedinělá, ale také se vyskytuje. Některé malé profesionalizované knihovny už o víkendech fungují a u těch větších je to skoro samozřejmostí.

 

Pozorujete ve svém regionu, že by se knihovny otevíraly veřejnosti i jinak než jen půjčováním knih? Mají prostředky třeba na pořádání diskusí se spisovateli, autorská čtení nebo jiné doprovodné programy?

U většiny nejmenších knihoven obec hradí maximálně výdaje na energie a provoz knihovny, něco málo poskytuje na odměny knihovníkům a necelá polovina obcí v našem regionu dává peníze i na nové knihy. Z toho vyplývá, že jakékoli další výdaje na pozvané hosty jsou nepředstavitelné. Většinou zde připravuje tematické akce přímo knihovnice.

 

O jakou literaturu je v obecních knihovnách zájem?

V každé vesnici jsou čtenáři, kteří mají přehled o nejnovějších titulech, pokud jde o beletrii i odbornou literaturu, a ty od své knihovny vyžadují. Tuto poptávku se snaží pokrýt takzvané výměnné fondy. Má­li knihovna finance na nové knihy, snaží se metodici na zajímavé a žádané tituly upozornit.

 

Suplují obecní knihovny funkci školních knihoven?

Obecní knihovna by rozhodně neměla suplovat funkci školní knihovny, ta je postavena na jiném principu. Nicméně doporučená literatura tvoří základ každého fondu a knihovny spolupracují se školami na aktualizovaných, modernějších seznamech doporučené literatury.

 

Jaký je typický knihovník či knihovnice v obecní knihovně?

Knihovník zaměstnaný na plný úvazek je spíš světlá výjimka. Ale tam, kde obec pochopila význam knihovníka a jeho pozici a zaměstnala ho třeba jen na půl úvazku, se ukazuje, jak dobrý to byl krok. Knihovník pak kromě půjčování knih a poskytování informací pomáhá obstarávat také spoustu jiných aktivit a tím prospívá soudržnosti obce.

 

Můžete objasnit, co to jsou výměnné fondy, jak fungují a kdo určuje jejich skladbu?

Výměnné fondy jsou soubory knih, které cirkulují po knihovnách. Tento osvědčený systém má prapůvod už v prvním knihovním zákoně z roku 1919. V dnešní době jde o systém pověřených knihoven, které pod sebou mají obvod s určitým počtem malých knihoven. O ty se mimo jiné starají také tím, že jim dovážejí výměnné fondy. Jejich skladbu určuje zejména poptávka čtenářů, dbá se ale také na určitý podíl naučné literatury. Soubory knihovnám buď chystají metodici, nebo si knihovnice či knihovníci z obcí přijíždějí vybírat osobně nebo posílají požadavky na konkrétní tituly. Pravidly je dáno minimum dva soubory o šedesáti knihách ročně, ale v posledních letech rozvážíme až dvě stě knih ve třech souborech za rok. Tímto způsobem dokážeme zajistit rozmanitost fondů i těch nejmenších knihoven, ušetřit finance obcím, které nikdy nebudou mít dostatek peněz na nákup všech novinek, a zajistit alespoň nějaké tituly tam, kde obce do knihoven knihy nenakupují vůbec.

 

Jak jsou výměnné fondy financovány?

Výměnné fondy spadají pod takzvané regio­nální funkce, jejichž financování přešlo v ro­­­ce 2005 z ministerstva kultury na kraje. Výši financí na ně tedy určuje kraj. Tato nejednotnost má pak například za následek, že zatímco v některých krajích se zvýšily finance až o čtrnáct procent oproti roku 2005, v Pardubickém kraji došlo v roce 2014 k poklesu na čtyřicet devět procent původní částky. Celorepublikově jsou ale výdaje na regionální funkce přibližně o dvacet pět milionů nižší oproti roku 2005. V posledních třech letech pomáhají v našem obvodu tento deficit vylepšit alespoň samotné obce v rámci takzvaného sdružování prostředků. Jde o to, že podle počtu obyvatel přispívají určitou částkou na nákup knih do výměnného fondu. Finanční propad odnášejí knihovny i čtenáři. Knihovna bez nabídky kvalitní a aktuál­ní literatury pro čtenáře není lákadlem, a tak se poohlédne po nabídce jinde.

 

Co se děje s výměnnými fondy, když doslouží?

Staré knihy, pokud jsou ještě v dobrém stavu, jsou nabídnuty obecním knihovnám, které si je rozeberou podle zájmů svých čtenářů a zapíší do svých fondů natrvalo. Pokud je kniha poničená, jde do sběru.

Monika Lžičařová (nar. 1979) vystudovala Informační studia a knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 2004 pracuje v Městské knihovně ve Svitavách a věnuje se také péči o nejmenší, vesnické knihovny.