Když byl New York vesnicí

Kolonialismus v hate free společnosti

Jedním z titulů, které představilo nakladatelství Vyšehrad na letošním Světě knihy, je Zlatý vrch Francise Spufforda. Jako první ryze fikční dílo světově uznávaného literárního teoretika se vrací do dob, kdy New York byl vesnicí a obchod s otroky představoval jen jednu z běžných obchodních položek americké předrevoluční smetánky.

Román Francise Spufforda Zlatý vrch (Golden Hill, 2016; česky 2017) začíná jako mnoho děl klasické koloniální a postkoloniální literatury příjezdem protagonisty do divoké kolonie. Píše se rok 1746, v sedmitisícovém New Yorku je černoch dosud otrokem a většinu nejvyšší společnosti tvoří starousedlické rodiny holandských přistěhovalců. Na dveře jedné z nejváženějších rodin ve městě zaklepe ráno 1. listopadu Richard Smith, čtyřiadvacetiletý mladík neznámého původu, se směnkou na tisíc newyorských liber. Není divu, že vážený pan Lovell má o vyplacení směnky tajemnému cizinci vážné pochybnosti. Celé město je postupně vyrušeno ze svého překotného rytmu záhadou okolo Smithe a rozhodně nehodlá tomuto samozvanému muži bez minulosti misi nijak usnadnit. Cizinectví v zemi, kde jsou tabák, whisky, půda a množství vlastněných otroků víc než peníze, může být příjemnou výsadou, ale Smith několikrát pozná i jeho odvrácenou tvář. Nabízí se otázka, zda je dnes Amerika skutečně symbolem svobody …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky