Hledání dějinné možnosti

O vztahu osmašedesátého ke smyslu českých dějin

V románu Muž bez vlastností rozlišuje Robert Musil dvě perspektivy, jimiž lze nazírat svět: perspektivu člověka reality a člověka možnosti. Pražské jaro bylo dlouho považováno za „slepou uličku“ českých dějin, nepovedený předobraz skutečné revoluce z roku 1989. Jaké byly jeho historické možnosti?

Významnými daty se to v osmičkovém roce jen hemží. Bitva na Moravském poli, založení pražské (dnes Karlovy) univerzity, pražská defenestrace, jaro národů, založení Československa, mnichovská dohoda, únorový převrat (pro některé Vítězný únor), pražské jaro a srpnová invaze. Politolog a historik Jacques Rupnik ve své vídeňské přednášce The 8s in Czecho­-Slovak 20th Century History as European Turning Points (Osmičkové roky v česko­-slovenské historii 20. století jako evropské body zlomu) v březnu letošního roku s „přimhouřeným okem“ rovnou do „českých osmiček“ přibral i „annus mirabilis“, tedy rok 1989. Příležitostí připomínat a reflektovat, ale i tázat se a přehodnocovat je v tomto roce tedy dost.

 

Naplňování dějinného smyslu

Zatím ovšem na celé čáře vyhrává sté výročí založení Československa. Pořádají se nejrůznější výstavy, přednášky, zakládají se tematické weby. Česká kosmetická značka Manufaktura se rozhodla vytvořit …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky