Podivná děsivost sinofuturismu

Rozhovor s Lawrencem Lekem

Multimediální umělec Lawrence Lek představuje svou tvorbu jako hru s virtuálními světy, jež oscilují mezi divností a děsivostí. Témata umělé inteligence a budoucnosti technologií tak v jeho dílech vytvářejí ambivalentní prostředí na pomezí utopie a dystopie.

Většina vaší práce je zdarma dostupná na serveru Vimeo. V simulaci Unreal Estate (Nereálná nemovitost) přímo zesměšňujete představu kulturního vlastnictví. Zasazujete se za umělecký systém, který opustí koncept vlastnictví?

Mou ambicí není zničit jakousi zlou hierarchii uměleckého vlastnictví. O to mi vůbec nejde. Co se mě týče, měl jsem prostě štěstí, že jsem mohl být zaplacen za to, abych vytvořil různé podivnosti, a chtěl bych, aby je lidé mohli vidět, pokud je to bude zajímat.

 

Nemají s tím ti, kteří zaplatili za vaši práci, problém?

S žádnými problémy jsem se nikdy nesetkal, ale to je možná dáno specifickým způsobem tvorby v průmyslu vizuální kultury. Pro mě jakožto umělce platí, že neexistuje vnitřní hodnota digitálního média, které jsem vytvořil, protože většina mých prací je místně­-specifická, ať už se jedná o výstavu Glasgow International nebo show magazínu Dazed. Mimo časový rámec dané akce je těmto institucím vlastně jedno, co s mým dílem bude. …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky