Boj s islámem o právo na fotbal

Rozhovor s novinářkou Fatimou Rahimi

Fatima Rahimi pochází z afghánského města Herát na hranicích s Íránem, odkud její rodina uprchla před Tálibánem. Celý život sleduje fotbalové dění v obou zemích, v nichž si ženy musejí své místo na hřišti i v hledišti teprve vybojovat.

Jedinou známou fotbalovou informací z Afghánistánu v posledních letech byly zprávy o popravách na fotbalových stadionech, v režii tehdy vládnoucího islamistického hnutí Tálibán. Jak se od té doby situace změnila?

Výrazně. Dnes už existuje afghánský národní tým, přestože všichni jeho hráči žijí v diaspoře mimo Afghánistán. Hraje se dokonce i afghánská liga, která ale funguje jenom tři měsíce a mohou v ní hrát jen Afghánci. Existuje ale i ženský fotbalový tým a ženská fotbalová liga. Nicméně protože je tamní společnost skutečně velmi konzervativní, tak se ženy, které sportují a hrají fotbal, často ­setkávají s nevolí veřejnosti. Před pár lety proto musela dokonce emigrovat kapitánka afghánského ženského týmu Khalida Popal, která teď hraje v Evropě a patří mezi nejlepší fotbalistky světa. Podobně jako další v Evropě hrající afghánská fotbalistka Nadia Nadim, která momentálně kope za Manchester a v dánském národním týmu.

 

Zmínila jste těžkosti žen, které chtějí …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky