Umění trpí jako vše ostatní

S Andrzejem Jakimowským o polské společnosti a filmu

Režisér Andrzej Jakimowski uvedl svůj film Tenkrát v listopadu na festivalu v Gdyni a jen o pár dnů později v pražském kině Atlas. A právě tam, během příprav na festival 3Kino, proběhl i rozhovor o nepříznivé situaci v Polsku.

Váš film Tenkrát v listopadu vznikl tak, že jste kolem autentických záběrů z varšavských střetů neonacistů a anarchistů sestavili příběh…

Já a můj tým jsme chtěli natočit film o Antifě a fašistických skupinách napříč Evropou. Pořídili jsme materiál v několika evropských městech včetně Londýna, Berlína, Poznaně nebo Drážďan, kde jsme sledovali pochody neonacistů. Šlo nám o pojetí celého fenoménu spíš na obecné rovině. Záběry z Varšavy to měly doplnit – nečekali jsme takové násilí a tak výjimečnou eskalaci, mělo jít jen o další z mnoha podobných akcí. Když jsme viděli, co se nám podařilo zachytit, nevěděli jsme příliš, co si s tím počít – do našeho konceptu ta exploze násilí vůbec nezapadala. Rozhodl jsem se pro rázný krok: opustit dosavadní materiál a soustředit se výhradně na to, čeho jsem byl ve Varšavě svědkem. Jako nejlepší řešení se ukázalo vystavět okolo oněch záběrů fikční film.

 

Proč nevyprávíte příběh aktivních účastníků, ale postav, které …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky