Beránek v mléce matky - na mezi

Předvánoční čas bývá v našich krajích naplněný trýzní. Lidé obstarávají, platí a dluží a děti se těší na dárky, až brečí. Lidé spirituální ten shon s nelibostí komentují a máločemu tak pomohou. Před dvěma lety zesnulý Zdeněk Neubauer pravidelně připomínával, že podobné výlevy moralizujících myslí před koncem roku nemají smysl. To, co tu slavíme, už od počátku není žádné narození Boha, tím méně Krista Spasitele, ale naopak nové narození světa, aiónu či saecula, se vší sekulární hojností, a tedy i konzumem a tělesností, již s sebou takový svět nese. Klíčovým textem byla pro Neubauera Čtvrtá ekloga z Vergiliových Písní pastýřských se slavným zvoláním: „Přišel poslední věk, jak kumská hlásala věštba; velké pořadí věků, jak bývalo, počíná znova, již se zas vrací Panna a vrací se saturnská říše.“ Dále se tu mluví o božském dítěti, chlapečkovi, který „přijíti má“. Čas začíná znovu od zlatého věku, kdy bylo všeho dost a bez práce. Co lepšího lze volat v zajetí …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky