Moc se vrací lidu

Finále Bennettovy fantasy trilogie

Robert J. Bennett propojuje epickou fantasy se špionážním vyprávěním, profesními manifesty či reflexí postkoloniální zkušenosti. Ačkoli Město zázraků nehýří originálními nápady, je důstojným završením trilogie Božská města, která patří mezi nejdůležitější díla současné fantastické literatury.

Traduje se, že John R. R. Tolkien upustil od pokračování Pána prstenů (1954, česky 1990), když zjistil, že by musel psát o zlu a korupci lidí ve Středozemi opuštěné elfy a zázraky. Robert Jackson Bennett se ve své trilogii Božská města (The Divine Cities, 2014–2017) pokusil zasadit epickou fantasy právě do podobného, odkouzleného světa, v němž už pro absolutní morálku mytických časů a hrdiny větší než život není místo. Jedná se o snahu modernizovat nejkonzervativnější z fantasy subžánrů. Zatímco totiž klasická epická fantasy vycházela z narativu starých mýtů aktualizovaných zkušeností generací světových válek a konfliktu dvou supervelmocí, od devadesátých let se koncept relativně snadno rozlišitelného dobra a zla začal rozpadat.

Po nesmělých náznacích v sáze Píseň ledu a ohně (1996–2011, česky 2000–2012) George R. R. Martina přišli Kanaďané Steven Erikson (Malazská kniha padlých, 1999–2011; česky 2002–2012) a Richard Scott Bakker (Princ ničeho, …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky