Všednost v postrevolučním čase

Dietlův seriál Okres na severu

Letos v květnu uplynulo devadesát let od narození významného českého televizního scenáristy Jaroslava Dietla, jehož dílo výrazně utvářelo povahu tuzemské normalizační kultury. Co nám dnes dobové seriály, vedoucí diváka k pasivní participaci, říkají o české společnosti před rokem 1989?

Ve dvou desetiletích takzvané normalizace, tedy mezi roky 1969 a 1989, bychom patrně nenašli větší společenský protiklad, než byl ten mezi světem komunistických funkcionářů a nepříliš početným společenstvím disidentů. Řečená protikladnost byla pochopitelně dána klíčovým vztahem k politické moci. Zatímco „komunisté“ politickou moc reprezentovali a svým jednáním ji rovněž reprodukovali, disidenti se proti oficiální politické moci vymezovali. Přesto měly obě protikladné strany jedno společné: ztrátu víry v revoluční řešení společenských rozporů. Nevíra v revoluci byla ostatně dobovým fenoménem, charakteristickým také pro západní politiku a její intelektuální reflexi. Představa progresivního společenského zvratu byla převálcována politikou nové pravice nebo se pojem revoluce z roviny politické ideologie přesunul do roviny morálně­-existenciální – jako v případě Václava Havla.

Mýtus revoluce nicméně zůstal součástí legitimizačních vyprávění éry státního socia­lismu, …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky