Opravdu jiná Afrika?

Banalizace a zobecňování v cestopisu Pavly Jazairiové

Komerčně úspěšný cestopis Jiná Afrika se dočkal druhého, rozšířeného vydání. Může ovšem sloužit především jako příklad, jak se cestopisy psát nemají, protože využívá optiky západního etnocentrismu, čímž paušalizuje kontinent i jeho obyvatele. Ti mají totiž sice částečně společnou historii, ale jinak se v mnohém navzájem odlišují.

V roce 2008 vydala známá cestovatelka Pavla Jazairiová knihu s poutavým názvem Jiná Afrika. Cestopis se stal velmi populárním, a proto se o deset let později k rukám čtenářů dostala druhá, rozšířená edice. Samotná kniha je rozdělena do šesti velkých kapitol, předmluvu napsal afrikanista a arabista Luboš Kropáček a na závěr je přiložen netypický rozhovor s velvyslankyní Evropské unie v Namibii Janou Hybáškovou (místo otázek nalézáme pouze slova, od zemědělství po migraci, na něž zpovídaná reaguje). Velvyslankyně rovněž cestopis doprovodila kratšími texty, které tvoří jakési mezikapitoly.

 

Západní klišé

Jazairiová vypráví o své poslední cestě do Mali a Senegalu. Své zážitky porovnává s cestou do Afriky, kterou absolvovala dvacet let předtím. Kniha je navíc doplněna vzpomínkami na Maghreb. Autorka je uznávanou cestovatelkou a její cestopisy oblíbenými ochutnávkami cizích krajů. …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky