Mužská přirození - na mezi

Ezopské bajky na první pohled stojí na mezi. Zvířata tu mluví, jako by se příroda sama dostávala ke slovu. Ale nedostává. Pod maskami funí lidé a tepají nešvary své vlastní společnosti. Kultura se vztahuje ke kultuře, natura je mezi ně vložena jen jako tenká zrcadlová ploška, která umožňuje člověku spatřit svůj obraz v liškách, čápech a kamení.

Již od antiky fungovaly bajky jako učební texty, žáčci si díky nim osvojovali latinu i nezávadná myšlenková schémata. Martin Luther je propagoval jako školní četbu „nejlepší hned po Bibli“ – a právě v jeho době se po Evropě rychle šíří překlad Ezopova životopisu, uchovaného původně v řecké a byzantské tradici. V českých zemích byl tento text poprvé vytištěn v překladu Albína Vrchbělského roku 1557, spolu s bajkami a různými šprýmy, jako zpráva o situacích, v nichž se moudrost šeredného thráckého otroka vytříbila k dokonalosti.

Značnou část děje tráví Ezop ve službě u jistého Xantha na ostrově Sámu, kde usiluje o …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky