Jugonostalgie je příznakem krize

S Ondřejem Vojtěchovským o Titově Jugoslávii a dnešním Balkánu

Před nedávnem vyšla v českém překladu kniha Nová třída (recenzi najdete na straně 3) jugoslávského komunisty Milovana Đilase, který analyzoval fungování socialistických států ovládaných stranickou byrokracií. S historikem Ondřejem Vojtěchovským jsme hovořili nejen o Đilasovi, ale i o tom, co Jugoslávii odlišovalo od zemí sovětského bloku, a o obtížích nástupnických států.

Milovan Đilas, původně přední představitel jugoslávské komunistické strany, staví ve své knize Nová třída sovětský a jugoslávský model komunismu na stejnou úroveň. Z dnešního hlediska se přitom zdá, že zkušenost zemí bývalé Jugoslávie s komunismem byla mnohem pozitivnější.

Přestože se v roce 1952 Komunistická strana Jugoslávie deklarativně přejmenovala na Svaz komunistů Jugoslávie, aby se připodobnila původnímu Svazu komunistů založenému Karlem Marxem, a proklamovala systém odlišný od „byrokratického etatismu“, jak označovala systémy sovětského typu, jedna důležitá věc se nezměnila. Zůstal zachován mocenský monopol komunistické strany. Strana se sice oficiálně vzdala vedoucí úlohy ve společnosti a její role měla být jenom dohlížitelská či poradní, v praktické rovině k tomu však nikdy nedošlo. Je pravda, že samosprávný socialismus byl na konci šedesátých let podpořen i dalšími reformami, v jejichž důsledku mělo dojít ke zrušení státu a přenesení politické moci na …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky