Hledání lidskosti v pekle

Lágrové svědectví Prima Leviho

Po pětadvaceti letech u nás znovu vyšla kniha Prima Leviho Je­-li toto člověk, kanonické literární svědectví o hrůzách holokaustu, a především o fungování nacistických koncentračních táborů. S odstupem času vyniká nejen střídmost a věcnost textu, ale také četné literární aluze.

Od vydání Leviho knihy Je­-li toto člověk (Se questo è un uomo, 1947; první české vydání 1995) se objevilo množství dalších vzpomínkových textů, v nichž autoři zachytili mimo jiné i svůj pobyt v koncentračním táboře. Obvykle bývá tento hrůzný zážitek podáván jako součást vypravěčova životního příběhu, jako jedna z kapitol životopisu, který ovšem obsahuje i dobu před zatčením a po osvobození. Text Prima Leviho je jiný – věnuje se výhradně jedenácti měsícům, které strávil v nacistickém lágru, kdežto o jeho předchozím a následném životě se dozvídáme jen málo a pouze v náznacích. Nemáme tedy před sebou vyprávění o šťastném přežití, ale soustředěnou úvahu o podstatě pracovních a vyhlazovacích táborů.

 

Tábor jako forma existence

Turínský chemik Primo Levi po německé okupaci Itálie vstoupil do partyzánského oddílu v Údolí Aosty. Na konci roku 1944 byl ve svých čtyřiadvaceti letech zajat a umístěn do sběrného tábora v Carpi­-Fossoli poblíž Modeny. A právě …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky