Středověká veteš?

Národ u Rosy Luxemburg, Otto Bauera a Vladimíra I. Lenina

V národnostní otázce se levicoví internacionalisté často rozcházeli. Zatímco Rosa Luxemburg se držela ortodoxního marxistického internacionalismu, Vladimír Iljič Lenin důvěřoval v národněosvobozenecký boj, jenž může ústit v socialistickou revoluci. Někde uprostřed obou koncepcí stál austromarxista Otto Bauer.

Jedním z nejtěžších problémů, které museli socialisté a socialistky koncem 19. a počátkem 20. století řešit, byl vztah k takzvané národnostní otázce. Klasikové marxismu se domnívali, že proletáři všech zemí se nemají ohlížet na národnost, ale mají se spojit, a že národy v komunismu zmizí společně se státem jako středověká veteš. Marxovi následovníci viděli, že je to s národnostní otázkou těžší. Ať se nám to líbí nebo nelíbí, pro většinu lidí je národnost základní složkou jejich identity a antikapitalistické hnutí to musí nějakým způsobem reflektovat, zejména v těch zemích, kde spolu žije více etnických skupin. Jak toto dilema řešili Rosa Luxemburg, Otto Bauer a Vladimír Iljič Lenin?

 

Striktně antinacionalistická Rosa

Rosa Luxemburg žila v Polsku, které před více než sto lety ztratilo svou nezávislost – jeho obyvatelé se stali poddanými ruského cara, případně rakouského a německého císaře. Zatímco téměř všichni Poláci včetně hlavní levicové síly, Polské socialistické …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky