Svět je podivný

Nad románem Pavly Horákové

Román Teorie podivnosti Pavly Horákové vytváří na relativně banálním příběhovém základu sofistikovaný komentář dnešního světa. Nebojí se glosovat vědu ani jevy mimo lidské chápání, a své okolí popisuje s citlivostí i sympatickým nadhledem.

Překladatelka Pavla Horáková, donedávna známá jako autorka dětských detektivek nebo editorka dvou knih dokumentů z první světové války, nyní vydala svou první „vážnou“ prózu, Teorie podivnosti. Její hlavní hrdinka a zároveň vypravěčka Ada Sabová je vědkyně v Ústavu mezioborových studií člověka a pracuje zde na výzkumu sympatií mezi lidmi opačného pohlaví. Avšak místo psaní vědecké práce prokrastinuje, popisuje marnost svého výzkumu a zároveň pozoruje panoptikum kolegů, kteří se věnují podobně groteskním projektům na samotné hraně vědy: „Banda lidí, co odmítají dospět, se tu babrá v bizarních tématech a přežívá v prostředí jakési chráněné dílny, kde je nejdůležitější vykazovat aktivitu v rámci přiděleného grantu.“ Kritika akademického prostředí je ovšem jen jedno z mnoha témat románu.

 

Hledání řádu v nahodilosti

Autorka mluví o tom, že se snažila napsat „mysteriózní román o velké lásce“, a na obalu knihy čteme marketingovou vějičku …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky