Svoboda myslet jinak

Život a dílo Rosy Luxemburg ve století rozporů

Osudy Rosy Luxemburg určovalo především rozporuplné 20. století, z něhož sice prožila jen malou část, ale o to více se zapojila do dění, které dalece přesahovalo význam jednotlivce v dějinách. I proto může být považována za postavu, jež byla schopna odolávat svodům autoritářství, které definovalo socialistické projekty po celý zbytek století.

Rosa Luxemburg (nar. 1871 v Zamośći) je po právu označována za jednu z nejzásadnějších postav socialistického hnutí. Její aktivita měla vskutku evropský rozměr: zakladatelka a vůdčí figura polských sociálních demokratů, ostrá kritička reformních vůdců německé SPD i ruského profesionálního revolucionáře Vladimíra Iljiče Lenina, přední reprezentantka Druhé internacionály. Už během života se vedle jízlivých útoků stala adresátkou četných superlativů; nejoslavnějšího se jí dostalo od marxistického teoretika Franze Mehringa, který jí připisoval nejbystřejší mysl od doby samotného Karla Marxe. Přesto povědomí o jejím životě a především díle není v současnosti mimo Německo valné. Vyloženě tristní je potom situace v českém prostředí: poslední překlad vyšel před téměř padesáti lety, v epoše nastupující normalizace; biografie u nás není k dispozici žádná.

 

Zrozena do útlaku

Život Rosy Luxemburg je přitom fascinující a naplno odhaluje rozpory nastupujícího 20. století. Vyrůstala …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky