Česká krajina porobená - ultimátum

Před pár dny jsme dokončili revoluční studii proveditelnosti celoplošné zádrže vody – pokus, jak napravit příliš intenzivně obdělávanou krajinu v okolí jedné obce. První vjem z pohledu na zdejší lány je prázdno. Většina stromů roste v obci. Kolem ní jen samá pole a sucho. Nikde ani jediný normální tok. Krajinu vysušují přímky až 2,5 metru hlubokých melioračních příkopů, které jsou většinu roku bez vody. Vyschly totiž jejich nivy, z důvodu rozorání kvůli vyšší produkci. Kolem cest, jež jsou skoro bez stromů, nejsou žádné meze. Krajinu silně vysušuje vítr. Před pár lety se prášilo z polí maximálně při sklizni. Dnes i při setí, či dokonce senoseči. Sekorova naivní vize suché krajiny bez stromů z Pohádky o stromech a větru se zde dokonale naplnila, avšak umocněna klimatickou změnou. Jsme svědky kanalizace krajiny, tedy systematického odvodňování většiny půdy. Podzemní trubky v průměru do deseti centimetrů v délkách stovek metrů ústí do betonových rour hlavního melioračního zařízení …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky