Špatný (anti)komunista

Druhý svazek pamětí Arthura Koestlera

Spisovatel Arthur Koestler se proslavil jako autor próz přinášejících do převážně levicově naladěné poválečné západní Evropy pravdu o stalinismu. V románu Tma o polednách či v eseji Jogín a komisař popsal mechanismy totalitární moci. Jeho dvousvazková autobiografie patří k tomu nejlepšímu, co vytvořil.

Není obvyklé, že se spisovatelovy paměti stanou jedním z vrcholů jeho díla, který v některých ohledech převyšuje jeho prozaickou tvorbu. Autobiografie přichází na řadu zpravidla ve chvíli, kdy je umělecké dílo završeno, takže je pravý čas nejen na autorský komentář k vlastnímu psaní, ale také na bilancování osobního i veřejného života. Obě tyto roviny lze ovšem v případě Arthura Koestlera jen stěží oddělovat. Koestler své rozsáhlé dvousvazkové paměti psal v poměrně mladém věku, ještě před padesátkou, a více než tisíc stran tedy stačilo k obsáhnutí necelé první poloviny jeho života, kterou charakterizovalo především vášnivé zaujetí pro „věc“, ať už šlo o myšlenku sionismu nebo později ideu komunismu. První svazek Šíp do nebe (Scum of the Earth, 1941; česky 2016) končí Koestlerovým vstupem do komunistické strany v roce 1931, který znamenal výměnu jedné svaté země (Palestina) za druhou (Sovětský svaz). V druhém svazku Neviditelné písmo (The Invisible Writing, 1954) autor …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky