Věčný návrat slasti

Román o ztracené rozkoši a smutku, jenž po ní zůstává

Polská spisovatelka Marta Dzido ve svém třetím románu, nazvaném Slast, zachycuje prchavost výjimečné lásky, z níž zbývají jen vzpomínky. Mohou být příjemné či mučivé, nejčastěji však působí požitek i utrpení současně.

„Vsouváš se na mě a pak úplně znehybníš. Jen uvnitř mě jemně tiskneš. Nedovolíš mi, abych se jakkoli pohnul, žádné, ani to nejmenší přiražení, nic. Objímáš mě a pouštíš, vsáváš jenom proto, abys mě po chvíli zase vypudila.“ Podobně jako hlavní hrdina je na tom i čtenář Slasti. Text ho vtáhne a dělá si s ním, co chce. Příběh krátkého – snad trval jen jedno léto, snad celý rok – milostného vztahu dvou mladých lidí ho lapí do hustého přediva tužeb, vzpomínek a představ obou jeho účastníků.

Marta Dzido patří k silným ženským hlasům současné polské literatury. Vydala tři větší prózy: romány Małż (Měkkýš, 2005), Ślad po mamie (Matčiny stopy, 2006), věnovaný její osobní zkušenosti s potratem, a Slast (Frajda, 2017). Dzido je také autorkou dokumentárních filmů zabývajících se historii ženského hnutí v Polsku, Solidarność według kobiet (Solidarita podle žen, 2014) a Siłaczki (Silačky, 2018) – viz rozhovor v A2 č. 19/2017.

 

Návrat do mytické doby

Když …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky