Vedlejší účinky interaktivity

Technologie podle filmu Bandersnatch

Nejnovější část povídkového seriálu Black Mirror s názvem Bandersnatch je prvním interaktivním filmem na streamovací platformě Netflix. Hojně diskutované dílo navazuje na styl předchozích dílů známé dystopické série. Tentokrát ovšem scenárista Charlie Brooker upozorňuje na nebezpečí technologie, uvnitř které sám pracuje.

První interaktivní film společnosti Netflix, nazvaný Bandersnatch, vyvolal intenzivní reakce (název pochází z básně Jabberwocky z románu Lewise Carrolla Za zrcadlem a co tam Alenka našla z roku 1871; do češtiny se tento novotvar překládá různě, v klasickém překladu Jaroslava Císaře jako Bodostr). Na internetu se dají najít detailní rozbory celého herního systému včetně různých skrytých pasáží, ke kterým není snadné se proklikat. Také se ale objevují někdy až paranoidní odmítavé reakce, odsuzující z různých důvodů koncept interaktivního filmu jako takový. Vydavatelství, jež v sedmdesátých letech začalo publikovat edici knižních gamebooků Choose Your Own Adventure (Vyber si vlastní dobrodružství), dokonce Netflix zažalovalo kvůli hernímu principu, na kterém je Bandersnatch založený. Překvapivě málo reakcí však zdůrazňuje, že ve skutečnosti se o klasický interaktivní film rozhodně nejedná. Naopak, Bandersnatch je spíš metainteraktivní dílo, které svou interaktivitu kriticky reflektuje …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky