Negativa uměleckého trhu

Ke kritice Kunsthalle Praha a Telegraph Gallery

Téma financování umění z neeticky nabytých zdrojů loni otřásalo místní uměleckou scénou. Přitom na začátku tisíciletí volali čeští umělci po silnějším trhu s uměním, ale o negativech, která to s sebou může nést, se nemluvilo. Tyto problémy jsou ovšem celospolečenské a netýkají se pouze uměleckého provozu.

Rok 2019 přinesl na umělecké scéně řadu událostí hodných pozornosti, mezi nimi i těch, jež se týkaly spíše společenského a politického pozadí kulturního provozu než samotné tvorby a její prezentace. Nejvýraznější kauzou bylo odvolání ředitelů Národní galerie a Muzea umění Olomouc ministrem kultury Antonínem Staňkem a následující vývoj, který ve výsledku stál křeslo i samotného ministra. Mimo to ale rezonovala oborovou a nakonec snad i veřejnou debatou kritika nových privátních muzeí umění. Samotný fakt rozšiřování kulturní nabídky o nové soukromé výstavní prostory přitom nikoho nepopuzuje – problematický je původ peněz, z nichž jsou tyto aktivity financovány. V případě Petra Pudila a jeho připravované galerie Kunst­halle Praha jde o Pudilovo angažmá v privatizaci Mostecké uhelné, která je považována za jeden z největších potransformačních tunelů. Robert Runták, který 17. listopadu v Olomouci otevřel Telegraph Gallery, je zase dlouholetým ředitelem kontroverzemi opředeného …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky