Ohlédnutí za hořící vzpomínkou

Láska a umění v Portrétu dívky v plamenech

Film francouzské režisérky Céline Sciammy Portrét dívky v plamenech byl kritiky označován za jeden z vrcholů loňského festivalu v Cannes. Přestože nakonec získal jen vedlejší ceny, pozitivní zprávy o tlumeném milostném dramatu o malířce a její múze rozhodně nelhaly.

Francouzská režisérka Céline Sciamma si se svým nejnovějším snímkem Portrét dívky v plamenech v Cannes vysloužila ceny za scénář a za nejlepší film s queer tematikou. Historické drama zasazené do studené Bretaně 18. století v sobě snoubí pečlivě zkonstruované intelektuální teze a jemnocitné zachycení romantické vzpomínky. Nejvíce vzrušujícím a hypnotickým milostným filmovým příběhem loňského roku se Portrét stal, aniž by zachycoval fyzický kontakt hlavních postav. Vystačil si jen s nekonečnými pohledy a třemi polibky.

 

Trpící hrdinky, doufající diváci

Na počátku jsou dva nenaplněné úděly, jejichž směřování musí hrdinky kvůli svévoli osudu přijmout za své: Héloïse by měla v nedobrovolném manželství převzít roli své zemřelé sestry, malířka Marianne ji má za úkol tajně portrétovat pro budoucího manžela, jelikož jejímu předchůdci nevěsta odmítala sedět modelem. Během zdlouhavých procházek po útesu Marianne pozoruje každý záhyb Héloïsiny tváře, aby večer mohla linku …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky