Stát se velrybou

Totální ztotožnění Ladislava Nováka

Třetí svazek Díla Ladislava Nováka je věnován jeho překladům a zahrnuje mimo jiné babylonskou, eskymáckou, indiánskou a africkou orální poezii. V její anonymitě český experimentální tvůrce nalézal kořeny moderního umění. Překladatelská činnost se tak jeví jako jeden z klíčů k autorovu básnickému i výtvarnému dílu.

Nakladatelství Dybbuk loni vydalo třetí svazek Díla Ladislava Nováka, zaměřený tentokrát na básníkovu překladatelskou činnost, kterou edičně zpracoval Michal Jareš. Překlady přitom navazují na předchozí dva soubory věnované Novákově původní básnické tvorbě Dílo I a II (2017; recenze v A2 č. 14/2017), které edičně připravil Petr Kuběnský. Do posledního svazku sebraných spisů se kromě nejznámějších Novákových překladů eskymácké a indiánské poezie, shrnutých do souborů Písně Vrbovýho proutku (1965) a Zrození duhy (1978), a kromě výboru z básnického díla Aimého Césaira Trpký čas (1968), na kterém se podílela Bohumila Grögerová, dostaly i méně známé překlady z Novákovy rodinné pozůstalosti, kterou spravuje Michal Resl.

 

Slova nelze vlastnit

Kromě již zmíněných knižně publikovaných překladů eskymácké a indiánské poezie, doplněných o básně, jež nebyly do původních vydání zařazeny, jsou v přítomném svazku zastoupeny i Novákovy překlady, které vyšly pouze časopisecky ve …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky