Komu se zpovídá baletka

Odvrácená tvář taneční konzervatoře, kterou ukazuje Miřenka Čechová ve svém románu Baletky, dnes už nejspíš nikoho šokovat nebude. Zůstává tak jen řemeslně zvládnutá pohádka o dívce, jež překoná všechny nástrahy – nakonec i včetně baletu samotného.

Čtivý, do deníkové formy stylizovaný román Baletky významné představitelky tanečního a fyzického divadla Miřenky Čechové demytizuje každodenní realitu křehkých tanečnic klasického baletu – přibližuje ji skrze příběh slečny, která dokázala vydržet těžkou dřinu pražské taneční konzervatoře. Nejenže se neztratila a nepodlehla životním nástrahám, ale nakonec objevila i svět „vzdělání, vědění, myšlení, tvoření“ a hlavně vlohy pro scénografii.

V podobném duchu ostatně znějí i upoutávky na knihu. Co ale Baletky přinášejí? Rozhodně jde o řemeslně zvládnuté psaní. Autorka dokáže zaujmout životním osudem hlavní hrdinky, který má podle všeho výrazné autobiografické rysy. Čtenář jí fandí a přeje si, aby školu dokončila a prosadila se v nelítostné branži profesionálního baletu, zvlášť když celou situaci komplikují životní nejistoty devadesátých let.

 

Odhalení se nekoná

Zároveň ale Baletky ničím nepřekvapí. Žádné nové odhalení o světě dívek v baletních trikotech …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky