Moje tělo není pornografie

Za obrázky vulvy až na šest let do trestanecké kolonie?

Případ mladé ruské umělkyně Julije Cvetkovové, která je kvůli zobrazení ženských pohlavních orgánů obviněna z pořizování a šíření pornografie, je absurdní i na poměry ruského trestněprávního systému. V nesmyslném obvinění přitom hraje roli nátlak státu i angažovaných občanů, kteří se udáním pasují do role samozvaných morálních arbitrů.

V nedávném vysílání rozhlasové stanice Echo Moskvy, mezi zprávami o ekologické katastrofě na severu Sibiře a diskusí o celonárodním hlasování, které má slavnostně podpořit už beztak schválené změny ústavy, běžela reklama na služby jakési malířky, v níž se ženský hlas naléhavě ptal, čím by tak muž mohl v dnešní neveselé době potěšit ženu. Vzápětí si sám radostně odpověděl, že přece jejím ideálním portrétem, nejlépe olejem na plátně. „Copak ženy touží po něčem jiném než po zvěčnění své krásy?“ To už samozřejmě byla jen rétorická otázka. Zarazila mě, jako celá ta sexistická reklama, hlavně proto, že zazněla na stanici, která se považuje za svobodné, liberální a pokrokové médium. Pokud v hlavním městě panují takové představy o touhách žen, není se co divit, že osm a půl tisíce kilometrů na východ od něj za boj s podobnými stereotypy může člověku hrozit i odnětí svobody.

 

Žena není loutka

Právě v takové situaci se ocitla sedmadvacetiletá Julija Cvetkovová, …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky