Nejpřednější z májovců

Lesk a bída současného literárního vzdělávání

Funkčnímu literárnímu vzdělávání stojí v cestě řada překážek – mimo jiné způsoby profesní podpory, neschopnost učitelů pracovat s novou metodikou a neochota studentů ji přijímat. Výuce dominuje formalismus a navíc se liší úroveň škol v jednotlivých regionech.

Ministerstvo školství se v nedávné době rozhodlo zkvalitnit vzdělávání zřízením metodických kabinetů. Mezi jinými byl založen kabinet češtinářský, k jehož cílům patří i profesní podpora učitelů literární výchovy. Do čela kabinetu byl vybrán profesor Karel Šebesta z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Proti jeho odbornosti nelze nic namítat, je však otázkou, zda je na správném místě. Reálné problémy češtinářů ve školách totiž proniknou do pracovny univerzitního filologa jen stěží. Samotný nápad zprostředkovávat nejnovější poznání bázového oboru učitelské veřejnosti je chvályhodný, zároveň je ale třeba se tázat, jestli plánované webináře věnované vydání Havlíčkovy korespondence nebo nejnovějším poznatkům o Rukopisech jsou pro praktiky aktuálně tím nejpotřebnějším. Rozšiřování a inovace vyučované látky je žádoucí, v první řadě bychom však měli řešit dlouhodobé systémové překážky, které stojí v cestě funkčnímu literárnímu vzdělávání.

 

Chtěl bych, ale nemohu

V posledních …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky