Nejsou jen vítězové a poražení

S filosofem Alpárem Losonczem o Maďarech sto let po Trianonu

V červnu uplynulo sto let od uzavření Trianonské smlouvy, upravující hranice Maďarska po první světové válce. S filosofem Alpárem Losonczem jsme hovořili o tom, jak je dnes toto výročí politicky rámováno a jak historickou událost chápou Maďaři, kteří se před stoletím mnohde ocitli v pozici národnostních menšin.

Sté výročí uzavření Trianonské smlouvy je v Maďarsku spojeno s řadou vzpomínkových akcí – a také symbolických gest, která poukazují na „tragické ztráty“ území a historické křivdy. Je interpretace Trianonu skutečně tak jednoznačná?

Nabízí se vícero možností, jak se k věci přiblížit. Trianon je komplexní záležitost, zvláště pokud ho nechceme zasadit do ideologických vzorců. Nesmíme zapomínat, že událost nemusí být vnímána pouze z pohledu maďarské porážky. K Trianonu došlo v kontextu rozpadu habsburské monarchie a jejího hospodářského liberalismu a zároveň potlačování demokratizačních procesů. V úvahu je třeba vzít i to, že se od té doby rozpadlo více metanárodních konstrukcí, například Jugoslávie nebo Sovětský svaz. Dnes je takovou nadnárodní konstrukcí Evropská unie, ale i ta je čas od času v krizi, což se projevilo i nejistotou a váháním při nedávné pandemii. Tria­non je navíc jedním z výsledků světové války – uplatnily se tu zájmy mocností a jejich …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky