Bezpečí starších veršů - básnická redukce

Roku 1936 vydal Miloslav Novotný nákladem Literárního proletářského sdružení Kladivo básnickou sbírku Chudé ulice s podtitulem „sociální poesie“. Nejde o Miloslava Novotného (1894–1966), re­daktora a knihovníka, později badatele Ústavu pro českou literaturu ČSAV, který spoluzaložil Družstevní práci, překládal Goetha, Flauberta, Machiavelliho a napsal knihy o Karlu Hynku Máchovi nebo Boženě Němcové. Tenhle Miloslav Novotný zůstává neznámý. Skrývá se za jedenácti básněmi skromně vypravené sbírky, kterou nadepsal verši Jindřicha Hořejšího: „Života bído, života bído,/ ty nejsi dědičná!“ Verše byly později použity pro titul výboru z Hořejšího poezie (1951).

Těch pár okolností myslím dostatečně naznačuje, o co v Chudých ulicích půjde. Najdeme tu klasický inventář „proletářských“ motivů, prostorů i relací mezi věcmi a událostmi. Jsou tu nehledané obrazy soucit spíš opisující než vzbuzující; verše podtržené rýmy i verše členěné podle dramaticky …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky