O nové sbírce Jana Škroba, která je jednou z knih nominovaných na Cenu Jiřího Ortena, už bylo řečeno mnohé. Zásadní ale je, že v knize operující bojovým étosem chybí jasné pojmenování cílů boje. Básník tak „moralizuje člověka, aniž by mu pořádně vysvětlil, co dělá špatně“.

Každé jaro čtu Sexuální nocturno, abych přišel věci na kloub. „Slovo mrdat je diamantové, tvrdé, průsvitné, klasické. Jako by vypadlo jako šperk z ušlechtilého alexandrinu, má, poněvadž je zapovězeno, magickou moc. Je jedním z kabalistických zkratek erotického flujda a já je miluji.“ …

Je pozoruhodné sledovat, jak se v české poezii nakládalo se zkušeností moderní, totální války. Meziváleční básníci, kterým bylo dáno prožít autorskou iniciaci a následné zrání v otevřeném kulturním poli první republiky, komponovali básně o válce často jako pointované obrazy podle morálního …

Člena básnické skupiny Fantasía jsme se zeptali, zdali lze očekávat nějaký zlom ve výrazových prostředcích poezie. Mluvili jsme i o tom, čím dokáže básnická tvorba čtenářem citově pohnout, proč ji nelze redukovat na vytištěná písmenka a proč je předpokladem dobré básně odnaučit se psát.