Kostry v pohádkovém lese

Válka v dětských obrázkových knihách

Jak vyprávět dětem o šílenství války, když slova často nestačí? Příklady nejzdařilejších obrázkových knih z posledních dekád ukazují, že vizuální složka nemusí být pouhou dekorací textu. Ideálním čtenářem takových děl ovšem bývá tandem dítěte a dospělého.

Slovní spojení „dětské obrázkové knihy o vál­­ce“ může leckomu znít pořád ještě jako oxymóron. Jejich kontinuální produkce v posledních několika desetiletích je nicméně dokladem výrazného kulturního jevu: neúnavného hledání obrazových a slovních metafor, nejrůznějších forem a vzorců vyjádření toho, co jsme smyslově tak či onak zachytili, ale nedokážeme to na společenské úrovni rozumově zpracovat – třebaže není těžké vyjmenovat, co válka znamená: zabíjení, masové vraždy, násilí, týrání, mrzačení, popravy, vyhánění z domovů, útěk, zimu, hlad, bolest, trápení, ničení, zoufalství, nespravedlnost, bezpráví. V obrázkových knihách o válce přitom nemůže jít o snahu přesně a věrně zdokumentovat válečné katastrofy ani vystihnout existenciální rozměr projevů války. Pokud je vůbec možné charakterizovat jejich společné poslání, pak je jím snaha o hermeneutickou součinnost mezi obrazovým a slovním ztvárněním; díky ní má být čtenář vyveden ze situací, v nichž panuje …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky