Spirála saturnálií rozumu

Foucaultova Historie šílenství

Ačkoli Historie šílenství francouzského filosofa Michela Foucaulta zprvu neproslavila, dnes patří k jeho nejznámějším dílům. V českém překladu vyšlo v roce 1994 zkrácené vydání, obsahující zhruba třetinu původního textu. Nyní máme možnost seznámit se s prací věnovanou proměně chápání nerozumu a šílenství v klasicismu v kompletní podobě.

Píše se rok 1656. V Paříži vzniká Všeobecný špitál a sjednocuje různá internační zařízení, která shromažďovala všechny, kdo zdravým a normálním připomínali nicotnost existence: žebráky, veneriky, epileptiky, trestance, „padlé ženy“, znetvořené, slabomyslné. Nastává „Velké uvěznění“. Právě proměny vztahu k „šílenství“ v období od Velkého uvěznění do konce osmnáctého století sleduje Michel Foucault v knize Historie šílenství v době klasicismu (Histoire de la folie a l’âge classique, 1961; text vychází z autorovy takřka tisícistránkové disertace), jejíž nezkrácená verze loni poprvé vyšla v češtině (doposud české publikum znalo jen zkrácenou verzi, jež byla publikována v roce 1994 pod názvem Dějiny šílenství).

Středověk segregoval malomocné, klasicismus zbavuje svobody masu lidí, kteří překročili hranice buržoazního řádu a dostali se mimo posvátné hranice jeho etiky. Všeobecný špitál neměl v sedmnáctém století nic společného s léčením. …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky