Doba kolektivní moudrosti

Výuka v digitálním prostředí jako experiment

Všechny vysoké školy nařízením vlády přešly na distanční výuku, přestože ještě v polovině září jim hrozilo odebrání akreditací, pokud by k zavedení online vyučování došlo na základě rozhodnutí rektorů. Digitální prostředí však nepřináší pouze obavy o kvalitu či technické zabezpečení, ale také kreativní výzvy.

S novým akademickým rokem zaznívají nové otázky. Ty letošní jsou poněkud odlišné od předcházejících let. Mnoho studentů dnes řeší, do které z virtuálních místností se mají připojit a jestli si zapnout webkameru. Pedagogové vybírají nejlepší nástroj pro distanční výuku – počet platforem je pestrý, licence v některých případech však omezené, vznikají tak nové požadavky na IT oddělení škol a univerzit. Je lepší za službu zaplatit, nebo narychlo implementovat open source řešení? Jádro problému však dle mého názoru nespočívá ve volbě konkrétní aplikace či produktu, ale v tom, co od digitálního prostředí očekáváme a jaké aktivity a vzdělávací cíle může distanční výuka prostřednictvím digitálních nástrojů naplňovat lépe než běžné prezenční formy.

 

Jiná moudrost

Začněme datem 15. ledna 2001. V tento den byla spuštěna webová stránka wikipedia.org. Na rozdíl od jiných ambiciózních projektů internetových encyklopedií Wikipedie vsadila na princip otevřenosti, kolaborativní …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky