Morálny život je ohrozený

Dom ako územie tradície

Nové zpracování Domu Bernardy Alby Federica Garcíi Lorcy, které bylo k vidění na festivalu Divadelná Nitra, akcentuje dvě linie – politickou a poetickou. Režisér Marián Amsler hru pojímá především jako hymnus o touze po světě zbaveném bigotních konvencí, které dovedly Lorcovy postavy k sebevraždě a byly i příčinou smrti dramatika samotného.

Dvadsiaty deviaty ročník festivalu Divadelná Nitra s témou Územie étos si predsavzal sprostredkovať priestor na prehodnotenie súčasných intelektuálnych a politických tendencií; v širokom tematickom rozpätí sledoval „etický a ekologický rozmer nášho konania“, „prehodnotenie postavenia vzdelania a kultúry v spoločnosti“ či „obrat v prístupe autorít k vlastnej zodpovednosti za stav krajiny“. Kvôli pandemickej situácii sa program festivalu dramaticky menil, no predsa mnohé z inscenácií s obecenstvom zarezonovali.

 

Hymnus o slobode

Annu Saavedru, známu okrem iného ako autorku oceňovanej hry Fajčiarky a spasiteľky, prizval režisér Marián Amsler do spolupráce na aktualizácii textu Dom Bernardy Alby. Pri príležitosti sedemdesiateho výročia založenia nitrianskeho Divadla Andreja Bagara, štyridsať rokov od premiéry legendárnej inscenácie drámy Federica Garcíu Lorcu v réžii Jozefa Bednárika, sa inscenačný tím pokúsil, ako popisuje v bulletine …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky