Gesamtkunstwerk globálních dějin

Povedená historická syntéza Christophera Alana Baylyho

Pod označením „globální dějiny“ se často skrývá tradicionalistická historie evropských impérií, příznačně privilegující politické dějiny. Historik Christopher Bayly však tuto škatulku naplňuje obsahem, který není ani břitkou kritikou kapitalistického vykořisťování světového Jihu, ani oslavou bílého muže.

Snaha uchopit historické procesy určité perio­dy v globálním rozměru je mimořádně složitým úkolem, a to nejen kvůli objemu fakt, nýbrž především z hlediska konceptuálního. Jak popsat praxi jednotlivých kultur a civilizačních okruhů v jednotném pojmovém rámci, aby výsledek nebyl jen soupisem událostí a osobností z různých koutů světa, které spolu mohly více či méně souviset? Zrod moderního světa 1780–1914 (The Birth of the Modern World 1780–1914, 2004) britského historika Christophera Alana Baylyho je v tomto směru velmi atraktivní kniha. Ukazuje totiž, že je možné smysluplně shrnout „dlouhé 19. století“ (tedy období 1780 až 1914) do konzistentního příběhu, který nemá jen parametry encyklopedicky pojatých eurocentrických dějin politiky. A navíc, že se o to může pokusit jediný autor, a nikoli početný kolektiv specialistů.

 

Důležité a nedůležité

Oxfordský absolvent Bayly zasvětil svou práci především dějinám Indie. Přestože největší část …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky