Není to tak dávno, co Francis Fukuyama oživil Hegelovu myšlenku konce dějin a spojil ji s koncem východního bloku a konečným vítězstvím liberální demokracie. Dnes se nicméně ukazuje, že všeobecné uznání a svoboda nejsou zdaleka tak samozřejmé, jak se mohlo zdát na počátku devadesátých let.

Není obvyklé, aby se příručka psaní dějin stala předmětem politických kontroverzí. Richard J. Evans byl ovšem kvůli knize Na obranu historie obviněn jak z levicového populismu, tak z buržoazního konzervatismu. Možná i proto dnes patří k nejcitovanějším historikům dějin modernity.

Pod označením „globální dějiny“ se často skrývá tradicionalistická historie evropských impérií, příznačně privilegující politické dějiny. Historik Christopher Bayly však tuto škatulku naplňuje obsahem, který není ani břitkou kritikou kapitalistického vykořisťování světového Jihu, …

Zabití íránského generála Sulejmáního oživilo otázku, co všechno je dovoleno těm, kteří prosazují „dobro“. Kniha Michaela Walzera ukazuje, že hranice mezi velmocenskou libovůlí a prozřetelnou politikou se hledá nesnadno. A víra, že pro ochranu správných hodnot smíme použít jakékoli …