Laskavě zcenzurované bohyně - slepá v kopřivách

„To prostě není moje kniha. To, co vydali, může být cokoli, jenom ne moje kniha – zcenzurovali ji,“ rozčiloval se loni na podzim americký spisovatel Jonathan Littell v rozhovoru zveřejněném na ruském literárním serveru Gorkij. Mluvil o svém románu Laskavé bohyně, o jeho prvním vydání v ruštině – v moskevském nezávislém nakladatelství Ad Marginem v roce 2012.

Právě tohle vydání jsem svého času zhltla i já a rozhodně jsem neměla pocit, že se na těch stovkách stran hrůzy, zvrhlostí a zrůdností z každodennosti nacistického důstojníka něco záměrně vypouští a zamlčuje, že se po nich prošla nemilosrdná ruka cenzora. Text ruského překladu jsem pochopitelně s francouzským originálem nesrovnávala – neviděla jsem pro to žádný důvod. Kniha, o které se dávno v ruském tisku pochvalně referovalo jako o „ruském románu“, jako o bolestivé, ale užitečné připomínce vlastní nedořešené minulosti, se četla jedním dechem, a pokud jsem dech přece jen občas …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky