Promyšlená vize moderního muzea

Nové MoMA a otázky diverzity, rovnoprávnosti a proměnlivosti

V říjnu minulého roku se znovu otevřelo Muzeum moderního umění v New Yorku. Vrátilo se k vizi svého prvního ředitele Alfreda H. Barra, který již ve třicátých letech minulého století tuto instituci vnímal jako neustále se měnící laboratoř umění. Tento přístup je nyní, po téměř sto letech a dalším rozšíření prostor, opět aktuální.

Už během posledního rozšíření v roce 2004 tehdejší představitelé newyorského Muzea moderního umění (Museum of Modern Art, MoMA) přemítali, jakým směrem by se měla instituce vyvíjet v následujících letech. Další přestavba sice měla být otázkou vzdálené budoucnosti, nicméně neutěšená situace na newyorském trhu s nemovitostmi donutila vedení neprodleně jednat. Rozšíření muzea provázela kontroverze spojená se zbouráním Muzea amerického lidového umění (American Folk Art Museum), které se potýkalo s tak velkými dluhy, že svou budovu muselo prodat. Sousední MoMA ji koupilo a v roce 2014 i přes mohutné protesty památkářů budovu zdemolovalo, aby místo mohlo využít ke své expanzi. Muzeu byl jeho kritiky opakovaně vyčítán až příliš agresivní styl skupování sousedících nemovitostí, což mu za devadesát let jeho existence dopomohlo k expanzi prakticky na celý blok mezi 53. a 54. manhattanskou ulicí. Celá vize „muzea budoucnosti“, jak současný ředitel Glenn D. Lowry nové MoMA nazval, …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky